AC/DC vzpomínají, vydávají 32 let starý koncertní film

AC/DC
LET THERE BE ROCK
WARNER BROS PICTURES / MAGIC BOX

V čem tkví rozdíl? Hudba pochopitelně zůstává na prvním místě, jen záběry, které jsme zvyklí vídat v sekci „Bonusy“, jsou součástí celku. Nejprve tedy kamery nabídnou pohled na technické přípravy scény včetně fotbálku v pustém hledišti během zvukovky, až pak AC/DC spustí svůj řízný rock´n´roll. Jaká radost sledovat, kterak soubor nezkrotně šlapal relativně na počátku své předlouhé zářné kariéry. Podstatně horší je vědomí, že vynikajícím hlasem vládnoucímu třiatřicetiletému Bonu Scottovi v té době zbývaly poslední dva měsíce, než na něj z láhve bourbonu místo Džina vykoukla Zubatá. Budiž mu sedm řadovek a záznamy vystoupení jako tento pevným pomníkem.

V éře, kdy Highway to Hell byla novinkou, si AC/DC vystačili sami se svou mladickou energií, Angusovými epileptickými sóly a striptýzem, ještě bez dnes proslulých megalomanských doprovodných propriet či pyroefektů. Naopak i přes digitální remastering filmu se kapela nezřídka utápí v přítmí, o pařížském publiku nemluvě. Daní kinematografickému formátu je pak dvojnásobné přetržení atmosféry rozhovory či klipovitým provedením písně Walk All Over You.

text: Daniel Folprecht
4/7