RECENZE: Megadeth můžete schovat do vitríny, nebo naštvat sousedy

MEGADETH
PEACE SELLS... BUT WHO‘ S BUYING? (2CD)
Capital / EMI
8, 13 trax / 55:02, 72:12 min

Jako oslava téměř kulatého výročí je tato speciální dvojitá edice vcelku přijatelný nápad, jako nové poslouchatelné album do CD přehrávačů milovníků tvrdé hudby je to ale sakra málo. Zvuk u starých songů vůbec nezní „remastrovaně“, nezdá se upraven a zvuk „živáku“ je ještě daleko horší. Ve třetím tisíciletí už posluchač od nově vydaných nosičů čeká trochu víc. Dvojalbum v takové podobě může potěšit jen skalní milovníky předpotopních metalových soundů z doby před třiceti lety, kdy si jako máničky pouštěli své kapely na starých kazeťácích.

Co se týče hudby samotné, je s podivem, že si Megadeth vybudovali s tak chabými písněmi celkem zvučné jméno. Možná v době Studené války stačilo dát si na obal desky obrázek sídla OSN zničeného jadernou pumou a už jste byli někdo. Teď to ale jistě nestačí, jako se to potvrdilo na minulém ročníku Sonisphere v Milovicích, kde Megadeth byli nejhorší kapelou.

Pro skalní fanoušky však tato edice jistě může představovat pěkný sběratelský kousek, který se bude pěkně vyjímat ve vitríně. Pro ostatní je tato deska dobrá tak leda k pruzení sousedů.

text: Vladimír Michna
2/7