LIVE: Richard Müller sestavil nejlepší kapelu v Česko-Slovensku

RICHARD MÜLLER, host: DAN BÁRTA
27. 9. 2011
Divadlo Hybernia, Praha

Jako kdyby přijela velká zahraniční hvězda, tak vypadal koncert slovenského Richarda Müllera v Praze. Díky velké poptávce po vstupenkách se musely dvě show přidávat. Třikrát vyprodaný sál v Hybernii: tím se může pochlubit čerstvý padesátník. Lidi ho mají rádi a je to zasloužené. Nejenže Müller servíruje publiku kusy svého obřího charisma, ale také sestavil kapelu, která nemá v našem teritoriu konkurenci.

Za velkého aplausu vstoupil velikán československé hudební scény na pódium a spustil skladbu 2 líšky. Následoval hit Nebude to také ľahké, který v roce 2011 oblékl countryový kabát. To nezabránilo nadšenému obecenstvu zpívat: "Som tvoj muž". Müller pro druhou část Potichu Tour ustrojil do jiného hávu více písní. Kromě Nebude to také ľahké se největších kosmetických změn dostalo skladbě Srdce jako kníže Rohan.

Prvního potlesku ve stoje a zvolání "Bravo!" se Richard dočkal po představení milostného šansonu Rozeznávám autorů Petra Hapky a Michala Horáčka. Další salva burácejícího aplausu přišla s příchodem hosta Dana Bárty. Ten se uvedl Müllerovou Už asi nie si a dokázal, že jako zpěvák nemá u nás konkurenci. Je všestrannější než Müller, a proto si s písní mohl také muzikantsky pohrát a "pomazlit se" s ní. Publikum to náležitě ocenilo. Lahůdkou Bártovy dvacetiminutovky byla skladba Klidná, kterou napsal se skupinou Alice, ale v Hybernii ji s kapelou Richarda Müllera vystřihl v jazzové variaci.

Fotoreport z koncertu si prohlédněte ZDE.

Dan Bárta je zvyklý na kvalitní jazzmany. Přes deset let vystupuje s Illustratospherou, ale Richard Müller se obklopil muzikanty, mezi nimiž funguje taková chemie, že její hudební doprovod může jakýkoliv zpěvák (včetně Bárty) jen závidět. Po slovenštině a češtině přišla na řadu angličtina v písni Raye Charlese. Dan se rozloučil duetem Tlaková níž se svým hostitelem, který se přiznal k tomu, že strašně rád spolupracuje s lidmi, jež jsou lepší než on, protože to mu dává motivaci zlepšovat se. A je pravda, že celá druhá polovina koncertu už byl jeden velký večírek, kdy by sedící lidé, nejraději vytrhali židle z podlahy a začali tancovat.

Jediné Müllerovo slabší místo nastalo ve skladbě Cigaretka na dva ťahy, kdy zprvu zpěvákovi bylo špatně rozumět, ale závěr byl opět famózní, a to hlavně díky výkonu jednotlivých muzikantů. Ti byli pěvci oporou více než dvě hodiny. Sehraná kapela si mohla dovolit vystřihnout i Princův megahit Purple Rain, jehož část otevřela přídavky Po schodoch a Štěstí je krásná věc.

"Standing ovation" v případě Richarda Müllera byly na místě. Zpěvák, s nímž to před dvěma lety vypadalo, že je vyhaslý a kariéra jednou pro vždy ukončena, se vrátil jako velký bojovník, jenž kromě zpěvu umí i promluvit. Jeho průvodní slovo hladilo po duši stejně jako jeho písně. (Jako zábavný řečník se předvedl i hostující Dan Bárta.) Síla Richarda Müllera spočívá v tom, že na prknech, co znamenají svět, vystavuje sebe a to, v co věří. Obklopil se nadanými lidmi, pozval si talentovaného hosta a zpíval písně, které si sám složil, nebo texty, za kterými si stojí a ví, o čem přesně jsou. Jak je to jednoduché, když někdo umí...

text: Daniel Maršalík, foto: Matěj Třasák