LIVE: Ohm Square, Toxique a multimediální večírek dvakrát jinak

Ohm Square
20. 10. 2011
Palác Akropolis

Jak už Ohm Square avizovali v rozhovorech, jejich vystoupení na Akropolis Multimediale lákalo především na představovačku nového alba. Kytarista Honza Kleník, známý jako Jan 5, se vydal vlastní cestou daleko od Ohm Square, a tak si zbylá dvojice (zpěvačka Charlie One a Jan Čechtický aka Jan 2) přizvala do party klávesistu Mirka Lacka.

Když se pan Mirek poprvé objevil v modrákách na pódiu, říkali jsme si, že jde nejspíš o jednoho z Palác Akropolis Crew. S prvními tóny už ale bylo jasné, že je tady kvůli něčemu jinému. Charlie One se za mikrofonem zjevila v krásných bílých multifunkčních šatech. Ty pro ni navrhnul Jakub Polanka. Vizuálních projekcí se ujal sám Jan 2, ovládal je přímo z pódia. Charlie si od třetí písně začala hrát s hlasovými smyčkami, do kterých pak následně zpívala. 

Písně z nového alba mají k prvním deskám Ohm Square hodně daleko. Nejspíš taky díky příchodu nového klávesisty se kapela posunula víc směrem k jazzu a soulu. Jejich poslední alba Love Classics a Taking Shape nevyvolávaly rozohněné debaty v diskusích a i nové album půjde patrně stejným směrem. Ohm Square na tohle prostě kašlou. Charlie One je pořád bezchybná bavička s perfektním hlasem, Jan 2 se představil jako parádní pochodový tanečník. Po hlavním setu plném novinek přišel ještě přídavek. Prvním byla premiéra nového černobílého klipu a jako druhý remixová verze Wounds on a Cherry Tree, notoricky známá hlavně díky filmu Samotáři. Pět minut po konci už utíkal pan Mirek se sbalenými klávesami na další koncert a Jan 2 se přesunul za djský pultík divadelního baru, aby rozjel tančovačku až do ranních hodin.

Toxique
21. 10. 2011
Palác Akropolis

Jakmile se sál po koncertě Ohm Square vylidnil, ihned odstartovaly přípravy na druhý večírek s Toxique. Ty běžely přes celou noc, sál se měl totiž obmotat "pavučinami" z plastových fólií a to byla celkem fuška. Jak se během koncertu zmínila sama Klára Vytisková: "Prostě nám jich zbylo hodně ze svačiny." S tím pomáhala kapele scénografka Adriana Trpković, která si vzala na starost taky Klářin kostým. I ten byl v duchu plastic people, během koncertu ze sebe postupně sloupávala jednotlivé vrstvy, pro závěr koncertu už se oblékla do jednoho ze svých černých trikotů.

Toxique si oproti Ohm Square pohráli se vzhledem sálu o něco více, na druhou stranu projekce prvního dne měly o něco navrch před těmi sobotními a i se světly bylo oproti zvukovce něco špatně. Těžko říct, na koho to hodit, každopádně celá vizuální paráda tak spadla o pár levelů níž. Co se nepovedlo na světlech a projekcích, to doháněla Klára. Na pódiu tančila během Two Sides, Field Lines (a vlastně pořád, takže nemá cenu vypočítávat) ostošest, co jí jenom plastový obleček dovolil. Bez čeho bychom se všichni při jejich vystoupení obešli? Bez fotografa a kameramana v jedné osobě, který po celou dobu koncertu fungoval na pódiu jako nepsaný šestý člen kapely a obrovsky rušivý element. Chápu, že si kapela přála mít tohle výjimečné vystoupení dokonale zdokumentované, primárně by ale snad pořád mělo jít především o stoprocentní koncert.

Stejně jako Ohm Square si i Toxique připravili po koncertě diskotéku pod vlastní taktovkou, což jste se ostatně dozvěděli už v našem rozhovoru.

Text: Kateřina Nováková, foto: Eva Makovská (Topzine)