SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Maurice Gibb (66.)

Zmíněná diskotéková exploze poloviny 70. let definitivně pozvedla Bee Gees na hvězdný piedestal. Medvědí postava Barryho v kontrastu s ženským falsetem působila v image kapely dominantním dojmem, vklad jeho o dva roky mladších bratrů - dvojčat Robina a Maurice (*22.12.1949) byl stejně tak neoddiskutovatelný. Rodáci z britského ostrova The Isle Of Man prožili dětství v Manchesteru a Austrálii, kde už v útlém věku zářili jako lokální pop - hvězdičky. První singlovou nahrávku vydali v roce 1962, aby o pět let později natočili už v Anglii první megahit Massachusetts, vokální hymnu tehdejší dohasínající květinové generace. Důraz na tehdy módní vokální vícehlasé harmonie je jejich hlavním poznávacím znakem, ale počátkem 70. let, i v důsledku neschopnosti sestavit odpovídající doprovodný ansámbl, mizí ze scény, věnují se vlastním projektům, aby posléze slavili triumfální comeback v souvislosti se zmíněným filmem. Sám Barry poté slaví úspěchy i písněmi pro muzikál a další obdobný film Grease (Pomáda).

Byť se jim v 80. a 90. letech několikrát podaří opět atakovat hitové žebříčky, svůj stín už nikdy nepřekročí. Doba se změnila a někdejší diskokrálové mizí ze světa těch nejintenzivnějších reflektorů, byť tvoří a koncertují nadále.

Horečka bratrské noci
Maurice Gibb byl považován za epicentrum kapely, její tažnou sílu, středobod, z něhož vystřelují zásadní tvůrčí prameny. Pilnou včelkou, která cizelovala nápady ve studiu dlouho do noci. To vše vně obligátní image kapely, která provokovala na všech spektrech populární hudby - vizáží, oblékáním, zženštilými vokály, celkovým komerčně – diskotékovým aroma své tvorby a v neposlední řadě i alkoholovými a drogovými výstřelky, kterých se v době svého vzrušujícího celosvětového úspěchu neubránili ani oni. Mnoho lidí z branže je rádo vidělo na dně, hlavně v průběhu první poloviny 70. let byli Bee Gees doslova v troskách. Maurice na tu dobu vzpomínal následně: "Chlastali jsme a brali pilulky po kilech, byli jsme známí jako Pilly, Potty a Pissy. Jediné, co jsme nikdy nebrali, bylo LSD. Navíc jsme se rozhádali s manažerem Roben Stigwoodem a rozprchla se nám doprovodní kapela. Byli jsme na dně a zbývalo se jen odrazit, nebo zdechnout nadobro. V roce 1974 jsme se přesunuli do Miami a jen pomalu se vyhrabávali z mizérie."

Jedním z pozitivních obratů byl i fakt, že bratři znovu oslovili osvědčeného producenta Arifa Mardina z Atlantic Records, který se podílel na jejich předcházejícím albu Mr. Natural Mardin, kterému se nelíbilo, že jejich nové písničky se pořád nesou ve starém baladickém stylu, s bratry diskutoval další tvůrčí cesty a směry. Navíc na ně Florida dýchla proměněnou kulturní atmosférou. "Znovu byl v kursu soul a rhytm&blues, ke kterým nás to pořád táhlo. Udělali jsme Nights On Broadway, Edge Of The Universe a hlavně Jive Talkin', všechny tři za jediný týden, a věděli jsme, že nejhorší krizi máme za sebou."

Jive Talkin' se navíc v červnu 1975 prodralo do britského Top 5 a kapela se ocitla znovu na výsluní, kteroužto pozici stvrdila hity přetékajícím soundtrackem k filmu s Johnem Travoltou v hlavní roli. Začalo se mluvit o novém tanečním stylu, tzv. disco. "Tak jo, tobě se nelíbí, jak chodím/to proto, že jsem ženskej chlap, vo tom žádná," pěli Bee Gess a ve vzduchu byla cítit kolínská...

Gay pop
"Na konci sedmdesátých let se disco vlna rozlila všemi směry, jako milovaný, ale i silně nenáviděný styl," vzpomínal dále Maurice, "černí kritici mluvili o vykrádání funky, rockoví fanoušci o teploušském potírání rock'n'rollového rebelství. Je pravda, že to ve své podstatě byl zženštilý směr, se vší tou refrénovou chytlavostí, studiovou syntetikou, ale v případě Bee Gees se nikdy nejednalo o zradu na muzice jako takové. Naopak. I v odlehčeném stylu se neztratí talent a hudební kořeny. Takže spíš než o disku, které nám už všichni omlátili o hlavu, bych v našem případě mluvil o modrookém soulu."

O tom žádná. Odhlédneme-li od toho, že písně Bee Gees měli a mají v repertoáru třeba Destiny´s Child, Steps či Boyzone, coververze bratrského tria rádi svého času udělali i Ozzy Osbourne, Happy Mondays, Elvis Presley, Janis Joplin, Faith No More, Nina Simone, Nick Cave a U2!

V roce 1987 se dokázali znovu alespoň částečně vrátit na výsluní albem You Win Again, aby na přelomu starého a nového století sesumírovali kariéru reprezentativní kolekcí Their Greatest Hits: The Record. Aby bylo jednou provždy jasno, že vždy patřili na samotnou špičku romantického popu, který okrášlili svým jedinečným citem pro vokálně skladatelskou hitovost a svého času vzedmuli obří vlnu nové, napomádované kultury. Ta, byť mnohdy vysmívaná, patří do genetického řetězce pop music stejně nevykořenitelně jako blues, jazz i rock'n'roll.

Pohřební obřad Maurice Gibba proběhl za přítomnosti manželky Yvonne a dětmi, bratrů Barryho a Robina a kruhu nejbližších přátel a spolupracovníků na Riverside Gordon Memorial Chapel ve floridském Miami, kde Maurice poslední roky s rodinou žil.

text: Jan Petričko