Srpnové recenze

BLACKGUARD PROFUGUS MORTIS Nuclear Blast / Warner Music 9 trax / 40:36 min

Blackguard se na svém debutu zahleděli do metalu evropských Seveřanů (Finntroll, Vintersorg) a zvládají jej v intencích průměru. Ospravedlňuje je, že pocházejí rovněž ze severu, avšak z jiného kontinentu. V tvorbě kanadské šestice tudíž dominuje blackový vřískot a až optimisticky rozverné klávesy vehementně soupeřící o pozornost s ostrými kytarami. Perličkou budiž slečna ovládající nikoli klapky, nýbrž pelášící bicí.

koupit na www.bontonland.cz 

BLEEDING THROUGH DECLARATION Nuclear Blast / Warner Music 12 trax / 46:14 min

Pod dohledem Devina Townsenda stvořilo kalifornské sexteto svou pátou řadovku. Jako zástupy dalších na ní kloubí metal s hard corem, agresivní řev ředí blackovým vřeštěním, a místy tak působí značně fádně. Situaci zachraňují všudypřítomné, leč z kvalitně zvukově vyvážené nahrávky nevyčnívající klávesy lepé Marty Peterson. Příjemnou změnou v dynamickém nářezu jsou i zřídka užité vlomy umírněného čistého zpěvu Brandana Schieppatiho. Vrchol alba přichází v samém závěru, když posledním kouskem Sister Charlatan probleskují v pestré koláži všechny zmíněné atributy.

koupit na www.bontonland.cz 

LUCIE REDLOVÁ PRVNÍ POSLEDNÍ vlastní náklad 12 trax / 34:57 min

Klavíristka, kytaristka a zpěvačka Lucie Redlová jde ve stopách Markéty Irglové. Její valašská rodačka již několik let spolupracuje s Glenem Hansardem, na debutovém albu dcery známého muzikanta Vlasty Redla se zase podílela další irská skupina The Walls. Na sólové desce členky skupiny Docuku její lyrické písně otextovali Radka Bzonková a Jakub Horák. Ženský, ale nikoli feministický pohled na svět a nadějný debut tuzemské folkrockové scény.

koupit na www.bontonland.cz 

WET COOKIES SOUL PROTECTION Panter 13 trax / 78:32 min

Dost hodně nejvíc černý.
Mám pocit, že jsem tu minule psal, že se to někdy povede už podle obalu. V tomhle případě pomohl spíš název. Navlhlé koláčky, hm, mňam, nebo tak nějak, že jo. No a ono se to zase povedlo. Konečně něco pro Járu (jako pro mě). Směska soulu, R'n'B, funku, jazzu a možná ještě něčeho dalšího. Každá píseň originál, každá svým způsobem hit. Chvíli jsme jakoby u Jamese Browna, chvíli u Lauren Hill, chviličku až u Prince, ale pořád jsme u těch koláčků. Je to černý a je to sexy. To je to, co třeba české muzice chybí a ještě nikdo na to nepřišel (nebo jsme zkrátka málo černý a málo sexy). Kromě Sagiho, samozřejmě, kterej to ale vzal trošku za špatnej konec.
Chcete ještě něco víc? První I Got Reasons je klasická soulová odpalovačka na koncerty. Druhá skladba 1, 4, 3 je hitovka s refrénem plným jazzové disharmonie, která by nastartovala i uschlej pařez. Pak je to chvíli houpavé, v mužsko-ženském duu Something's Changing se hraje na city a s Will You Be Good jsme zpátky v čistě ženském soulu, který by se dobře poslouchal v soukromí začouzeného baru Ping Pig v San Francisku s doutňasem, klouboukem, vodkou a na přelomu 60. let třeba. Celá deska je vlastně hodně retro soulová, ale s funkovými a jazzovými prvky ta hudba získává moderní náboj a nemůže nudit. A použití? V podstatě univerzální: přehrávač v automobilu, průvodce do uší v MHD, skoro nejlepší je bar a ještě lepší by byl nějakej hampejz nad ránem. Rozhodně to ale chce tmu. Všimli jste si, že se dneska říká „tohle je nejvíc“? Tak tohle je nejvíc černý. A už mě nechte, jdu si vlhčit koláčky...

koupit na www.bontonland.cz 

NOTORIOUS Bad Boy / Universal 17 trax / 73:19 min

Co psát k soundtracku k filmu, který člověk neviděl. On totiž ještě do českých kin nedorazil. V Americe ale trhá všechny rekordy, poněvadž jde o životopisný (a smrtipisný) snímek o rapperovi, který se jmenoval Christopher Wallace, ale říkal si Notorious B.I.G. No a je to přesně ten film o americkém snu černocha, který přijde rapovat do Brooklynu, těžce se protlouká, a když to začne konečně jít a sláva rappera jde nahoru, tak ho zastřelej negři z vedlejšího bouráku, když ten jeho zrovna stojí na červenou. Každý ví, jak to dopadne a každý na to v Americe stejně jde. Smrt Notoria z roku 1997 je ještě docela čerstvá. Jak to dopadne u nás, to nikdo neví. Osud Notoria zná jen pár zasvěcenců. Skladbu Notorius B.I.G. zná zase skoro každý, ale neví, že je věnována tomuhle těžkotonážnímu a dnes už mrtvému rapperovi. Notorious je na soundtracku každopádně hitovka.
Ostatní vyrapovaný básně jsou spíš vycpávky do filmu. I když, je to kvalitní rap, o tom žádná. Jména jako Jay-Z, Puff Daddy, Santogold & Kanye West, Jadakiss či Faith Evans mluví sama za sebe. Ale je pravda, že bez toho filmu a bez znalostí poměrů mezi rappery v Brooklynu se přibližně po šesté skladbě začnete trochu nudit. Mimochodem, kdybyste se náhodou k tomuhle soundtracku dostali a po hitovce Notorious B.I.G. už nevěděli, co s tím cédéčkem, zkuste ještě skladbu číslo 13 One More Chance. Ta má melodii a kromě vyprávění se v ní dokonce i zpívá. Slušné oživení jinak dost mrtvého rapu. Ale ten film bych viděl rád, i když už asi vím, jak dopadne.

koupit na www.bontonland.cz 

FLOATING ACTION FLOATING ACTION Park the Van / Panter 14 trax / 45:00 min.

Kladivo na komerci.
Nadmul jsem se pýchou na svůj alzheimersky haprující mozek: G. Love, dávno zasuté jméno, mi v něm vytanulo hned při prvních tónech tohoto důsledně nemainstreamového debutu, v podstatě one-man projektu Setha Kauffmana. A i když se některé následující skladby snažily dokázat lichost takového přímočarého srovnání, to jméno setrvávalo a přidal se i raný Beck. Stejně ležérní, přitom však vrcholně muzikální přístup k látce, která se roztéká od bluesových kořenů přes mírnou alternativní country, až si lízne chutnější strany popu. Stejný, naoko nedbalý přístup k nahrávání, kde nevadí nějaký ten šum, až člověk zapochybuje o vročení nahrávky, a dokonce i sem tam nějaká ta nepřesnost v tempu, zaváhání, nečistota, což vše patří ke zjevně live studiovému hraní. Radostná uvolněnost, s jakou muzikanti seskupení kolem lídra hrají i pěkně složité figury. Zajímavá deska, důsledně menšinová, které se komerční rádia vyhýbají jako předseda Filip kříži. Už proto je důležité, že tu je.

koupit na www.bontonland.cz 

ELVIS COSTELLO SECRET, PROFANE & SUGARCANE Universal 13 trax / 50:59 min.

Brýle v hnoji.
Co asi přimělo intelektuálstvím prorostlého Newyorčana odebrat se do Nashville a tam za produkčního dohledu T-Bone Burnetta natočit echtovní country album. Loňský Grammy úspěch kolegů Planta a Kraussové? Či chuť dotáhnout do důsledků vlastní koketérii s americkým tradicionálem, které se už v minulosti dopouštěl? Spíše to druhé než první, protože to se mu podařilo. Secret, Profane & Sugarcane zřejmě uvede do rozpaků nejednoho Costellova fanouška, na což on zvysoka kašle, a i proto ho mají rádi a odpustí mu stylově téměř stoprocentně čisté album naplněné instrumentálně střídmou country, kde jediný neakustický nástroj, elektrickou kytaru, aby ucho pohledalo. TÉMĚŘ stoprocentně: je zde pár typických costellovských kousků (My All Time Doll), dokazujících, že jde jen o další intelektuální hru s vlastním egem a ambicemi. Je dotažená do důsledků, po svém dokonalá, ale ponechala autorovi dost bystrého zraku, aby své brýle v kravském lejnu bez problémů našel a neposkvrněné si je zase nasadil.

koupit na www.bontonland.cz