Vydáno 13.11.2009 | autor: redakce
KID CUDI MAN ON THE MOON: THE END OF DAY Universal 10 trax / 41:45 min |
Shit debut.
Tak tohle má být opěvovaný příslib nejen rapové světové scény? No nevím, spíše bych řekl, že autor megahitu Day N Nite, remixu italských Crookers, si vzal na svém debutovém albu větší sousto, než dokázal zvládnout. Snaha o jakési koncepční album rozdělené na pět částí, které jsou příběhem Scotta Ramona Segringa Mescudiho alias Kid Cudiho, vyzněla do prázdna. Po navnadění úvodní Cream Dream, která zní jako Beach Boys s elektronickým spodkem a zaskočení skladbou Audacity Of Huge, za kterou by se klidně mohli skrývat i zremixovaní Depeche Mode, nastává děsivá elektronická nuda.
Že nelze za příběhem bývalého prodavače z newyorského Bape Storu hledat nějaká velká filozofická témata bych ještě skousnul. Když má vypravěč zapotřebí seznamovat svět o smrti svého otce, experimentech s drogami i nočními můrami, místo aby si takové intimní záležitosti vyřešil sám, je to jeho věc. Pokud najde někoho ochotného tyto bolestné věci poslouchat. Ale sakra, proč k tomu musí znít tak příšerné zvuky ještě navíc podmalované odporně studeným rytmem?! Kid Cudi chtěl možná natočit album, kterým by si vytvořil nesmrtelný pomník. Místo toho natočil spíše pomníček svých ambicí.
Roman Jireš
BELIEVE THIS BREAD IS MINE Metal Mind 11 trax / 59:21 min |
Polské vydavatelství Metal Mind se trochu v rozporu se svým názvem se svou produkcí stává baštou stylu zvaného progressive rock. Něco takového očekávejte také od druhého alba pětice zformované kolem zpěváka, flétnisty a klávesáka Karola Wróblewskiho. Klasické rockové nástrojové obsazení doplněné houslemi už ledacos napovídá, a když dodám, že kapela na albu spolupracovala s britským zvukařem Andy Jacksonem, který je podepsán pod alby Pink Floyd a Davida Gilmoura, pak je asi jasné, jaký chleba se tady láme.
(rj)
IMMORTAL All Shall Fall Nuclear Blast 7 trax / 40:16 min |
Co se týká black metalu, nemají severské kapely konkurenci. Důkazem je i skvělé nové album norských Immortal, kteří se na scénu mezi drsňáky vrací po sedmileté pauze od alba Sons Of Northern Darkness. Trojice Abbath (kytara, zpěv), Horgh (Reidar Horghagen, bicí) a Apollyon (Ole Jorgen Moe, basa), k níž je třeba započítat také textaře Demonaze, který po namožení šlach v ruce nemůže dále hrát na kytaru, neztratila nic na své razanci. Jejich strhující nasazení ukazuje, že když z někoho bez kalkulací leze to, co je mu vlastní, má to většinou svou cenu.
(rj)
PARAMORE BRAND NEW EYES Fueledbyramen 12 trax / 45:03 min |
Už to začíná být trochu nuda. Další z velkého množství pop-punkových kapel v čele se zpěvačkou se jmenuje Paramore a pochází z amerického městečka Franklin. Jako řada jiných sází na směs popu, rocku, trochu punku (vždyť jsme mladí!) a trochu emo (vždyť to letí!). Pokud k vašim uším už dorazil rádiový singl Ignorance, víte, o čem je řeč. Zaměnitelná melodická kapela, při jejímž poslechu stejně větší část posluchačů především zajímá, kdo ze tří členů kapely to táhne s pohlednou zpěvačkou Hayley Williams.
(rj)
REZ ABBASI THINGS TO COME Sunnyside Communications 8 trax / 58:46 min |
Představitel moderního kytarového jazzu Rez Abbasi je považován za ztělesněnou syntézu vlivů rodné Indie i vzdělání na univerzitě v Jižní Kalifornii a na Manhattan School of Music. Na rozdíl od jeho kvartetu Snake Charmer, který novátorsky spojuje jazz s dalšími prvky zejména indické a pákistánské hudby, je Abbasiho nové autorské album z větší části spíše tradičním kytarovým jazzem než očekávaným exotickým koktajlem. Ach ta globalizace...
(rj)
GOTTHARD NEED TO BELIEVE Nuclear Blast / Warner Music 11 trax / 44:14 min |
Sladká vůně kovu.
Švýcaři Gotthard sice vznikli v 92. roce, ale v rockových osmdesátých letech jsou vyloženě ve své kůži – v kůži potetované logy Bon Jovi, Aerosmith a jim podobných.
Objevných a neslýchaných momentů se na jejich novince příliš nevyskytuje, ale fortelná muzika to je. Gotthard nejenže výborně ovládají nástroje a v osobě Steva Lee mají suverénního pěvce, ale navíc oplývají velmi důležitým talentem k silným chytlavým skladbám (Shangri-la, Need To Believe, Right From Wrong, Rebel Soul).
Unylé vycpávkové melodie prostě na albu nejsou, energické hity útočí v semknutém šiku. Rovněž častý kámen úrazu – emotivní balady – se daří se ctí překlenout (Don´t Let Me Down, Tears To Cry). Díky vyrovnanému materiálu je kolekce kompaktní a svěží dílo korunuje vynikající zvuk.
Okolo řízných tónů sice poletují blyštivé flitry a vzduch nasládle voní, jenže zajít do cukrárny a nacpat se k prasknutí je přece jednou za čas příjemné i zavilému feferonkáři.
VADER NECROPOLIS Nuclear Blast / Warner Music 11 trax / 33:34 min |
Záleží na úhlu pohledu – novinku polských death metalových veteránů Vader můžete považovat za další zaměnitelný tvrdý bordel se zvracejícím zpěvákem, jiní budou hovořit o věrnosti žánru, další o nepůvodní nudě. Album nazvané podle historicky prvního songu Vader natočila sestava, v níž je oproti loňsku 75 procent nových členů. Ale pořád to jsou Vader, tedy žádná cukrová vata z pouti, spíše strašidelný zámek. Pro milovníky takové kulisy doporučuji limitovaný digipack obsahující navíc předělávky od Venom či Metallicy a bonusové DVD.
(rj)0,00
čtenáři
hlasuj