Antony and the Johnsons: Swanlights

Vydáno 21.10.2010 | autor: redakce

Antony and the Johnsons vydali již čtvrtou desku. Nazvali ji Swanlights a Antonymu spolupráci z desky Volta oplatila Islanďanka Björk.

Antony and the Johnsons: Swanlights Antony and the Johnsons: Swanlights

 

ANTONY AND THE JOHNSONS
SWANLIGHTS

Secretly Canadian
11 trax / 46:20 min

Pokračující dekadence.
Antony and Johnsons nejsou kapelou pro každého. Aby ji člověk miloval, musí odhodit veškeré předsudky. Antony se svými kolegy i na nové desce umě balancují mezi kýčem a vysokým uměním. Stejně tak mihotá mezi ženskou a mužskou stránkou osobnosti. Chvílí se raduje, že je zamilovaný, chvíli vyhání ducha ze svého srdce. CD Swanlights navazuje na předešlou tvorbu skupiny. Kdo má pro Antonyho slabost, zamiluje si je i v roce 2010, kdo jejich šarm dosud nenašel, těžko ho najde nyní. Ledaže by v poslední době prožil citovou romanci s odlišným pohlavím, než je pro něho obvyklé.

Prvním singlem je asi nejveselejší okamžik celé třičtvrtě hodinky Thank You For You Love. Antony výjimečně zpívá durové tóny a nástroje znějí nakažlivě vesele a živě bez jakýchkoliv počítačových příkras. Ve druhé třetině se přidávají i žestě a Antony vygraduje song k šílene děkovačce. Povedeným místem je současný duet s Björk (Flétta). Souznění jejich osobitých hlasů má působivou energii, zapadají do sebe jako jing a jang.

Poněkud komickým dojmem vyzní skladba Ghost, ve které se několikrát změní hudební podklad a o vedení spolu soupeří piano se smyčcovými nástroji. Když Hegarty začne histericky křičet: "Had, had" nelze se ubránit úsměvu. Ale až na minimum přehmatů do kýčových poloh a nadměrné dramatičnosti si Antony and the Johnsons drží vysoukou kvalitu. Navíc už se mohou označit za kultovní a co víc si kapela v dnešní době může přát?


6/7
Daniel Maršalík

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít