Vydáno 14.02.2011 | autor: Marie Bartošová
Pro kapelu NiceLand byl rok 2010 ve znamení tvrdé práce. Po měsících strávených ve studiu pod diktátorským dohledem producenta Amáka Golden (ex-Sunshine) představila čtyřčlenná parta svoje druhé album God Has Her Ways, k němuž následně odjela nabité turné. Zaslouženou odměnou je jim mimo jiné nominace v kategorii Skladba roku na cenách Žebřík, kde frontman Michal Motyčka vystoupí nezvykle jako host skupiny Sunshine. Podaří se mu během slavnostního vyhlášení objevit na pódiu hned dvakrát?
Splní se ti vystoupením se Suns jeden z tvých snů nebo bys dal radši duet třeba s Nightwork?
Neřekl bych přímo sen, ale určitě to bude zábava. A zábava by to určitě byla i s Nightwork, ale do tepláků by mě nenavlíkli. Jenom Sunshine jsou mi hudebně jasně přednější, to je pochopitelný. Vzpomínám si, že jsem o nich slyšel poprvé jako o nové kapele z Tábora snad už před dvanácti lety. Tehdy jsem si říkal, jaký to jsou frajeři se dostat do USA. No a teď s nimi budu na pódiu a mám Kaye jako spoluproducenta na desce a Amáka jako producenta. Docela úlet.
Jsou pro tebe ocenění v hudebních anketách důležitá?
Ano i ne. Zrovna u téhle ceny přichází ocenění od samotných fanoušků a to určitě potěší. Škoda, že u nás hudební ceny nemají zase takový dopad. Potěšilo by to ještě víc, kdyby podobné ankety dokázaly přesvědčit lidi, aby si tu dotyčnou kapelu někde poslechli a případně přišli na koncert, koupili si album.
Hlasoval jsi pro tvoji kapelu? Nebo pro někoho jiného?
Já nehlasoval pro jistotu vůbec, co kdybych něco vyhrál!!! (smích)
Jakých ocenění si vážíš víc, těch, které volí fanoušci, nebo těch od odborné poroty?
O tomhle jsem přemýšlel mockrát, ale na to prostě není jednoznačná odpověď. Kritiky a fanoušky bych v tomhle asi musel postavit na stejnou úroveň. A ještě o něco výš maminku, to je největší kritik i fanynka (smích).
Moc velké šance nám nedávám, ale podobně jsem mluvil i před dvěma lety, tak uvidíme. Každopádně bojovat proti výhradně mainstreamovým interpretům je těžké. Proto je úspěch už být v nominacích.
Přemýšlíš už o novém albu?
O tom přemýšlím pořád. Už při natáčení toho posledního vznikaly skelety nových songů. Na hodně hotových písní se ani nedostalo. Muziky mám v hlavě hodně, ale nechci to uspěchat. Taky krom NiceLand se rýsuje minimálně ještě jeden projekt, ale to je zatím ve hvězdách. Je škoda nechat věci ležet v šuplíku.
Chystáte zase něco odlišného od druhého alba, nebo jste našli zvuk, kterého se hodláte držet?
Jsem si jistý, že to bude opět něco odlišného. Mám už svoji představu, jen nevím, jestli bude proveditelná. Ale to ukáže čas. Pravděpodobně to bude tak něco napůl mezi prvním a druhým albem. Plus něco navíc.
Druhé album se jmenuje God Has Her Ways. Je podle tebe Bůh žena?
Pokud existuje, tak ano. Kdybych to měl vzít za sebe, mám pocit, že jsou to ženy, co řídí svět. Stačí jedna dobře nastražená špiónka a máme tu zase studenou válku (smích).
Věříš, že existuje něco, co řídí naše životy?
Jsem agnostik, ale věřím, že hodně zlých věcí vede k někdy k jiným a lepším. Anebo opačně. Takže jsem asi fatalista. Nejlepší je se občas zastavit a vzpomenout si, kam se člověk dostal a díky komu a čemu. Většinou nějakou spojitost najde. I fatalismus je vlastně víra.
Jaké jsou tvoje největší hříchy?
Já beru to, co by většina lidí označila za hříchy, jako svou součást, takže to nijak zvlášť neřeším.
Kdybys měl možnost na den být Bůh, co bys změnil?
Nic, jenom bych koukal. Přece mu nebudu fušovat do práce...(smích)
Píseň Lost In Encryption z prvního alba Little Black Book zazněla v českém filmu Ocas ještěrky. Nemáš ambice se svojí hudbou proniknout do filmového průmyslu?
To bych určitě rád, zatím nebylo moc příležitostí. Film a filmová hudba mě vždycky bavily, rád bych si to někdy zkusil naplno. Při práci na Ocasu ještěrky šlo hodně o čas. Nahráli jsme jednu písničku za den a půl včetně shánění studia a muzikantů. I když se to nakonec povedlo, takhle bych to už dělat nechtěl. Ale mít nějaký dobrý scénář a tu možnost, dokážu si představit udělat celé další album písničkové a koncepční přímo k filmu.
NiceLand znamená v překladu krásná země. Je pro tebe ČR zemí zaslíbenou, nebo sníš o tom zakotvit někde za hranicemi?
Určitě si dokážu představit, že bych žil někde jinde. Proti Česku mám svoje výhrady, ale to bych měl asi všude. Tady je to zatím docela fajn. Pokud se tedy člověk nesnaží prosadit v umění. Uvidíme, co budoucnost přinese. Zatím mě tu nic moc nedrží, takže by bylo lepší se zkusit někam podívat, dokud to jde. A když už, tak aby tam aspoň bylo teplo.
Jaké jsou plány kapely na jaro/léto roku 2011?
Máme v plánu několik koncertů do léta a pak festivaly. Asi to nebudeme přehánět, zbytek kapely taky musí někdy dostudovat. Rádi bychom ještě vydali další singl, případně dva, a natočili klip, ale bohužel se nám nedostává ani nápadu ani financí, tak trochu tápeme. Ale mezitím se snažím dát dohromady nový materiál a pracovat na další nahrávce.
text Marta Pušová, foto Petr Klapper, archiv