Charles Aznavour - Velikán francouzského šansonu oplýval charismatem i optimismem

Vydáno 06.10.2018 | autor: Roman Jireš

Kdo viděl letos v březnu vystoupení francouzského šansoniéra, skladatele a herce Charlese Aznavoura v pražském Kongresovém centru, nemohl věřit, že ovace na závěr patří třiadevadesátiletému umělci. Do české metropole se vrátil po dvou letech a devadesátiminutový koncert si téměř celý konferoval vestoje ve francouzštině, zpíval, žertoval i tančil. Z desítek lidí, kteří se po závěrečné písni Emmenez-moi nahrnuly pod pódium a odměnily Aznavoura záplavou květin, by nikdo nečekal, že 1. října vydají světové agenrtury zprávu o jeho úmrtí.

Charles Aznavour - Velikán francouzského šansonu oplýval charismatem i optimismem Charles Aznavour - Velikán francouzského šansonu oplýval charismatem i optimismem


Smrt si říká rock'n'roll (360.) - Charles Aznavour

"Vůbec se necítím na umírání, to nechám těm, kteří jsou depresivní. Jsem optimista, jakého byste zřídkakde na světě našli," prohlásil před časem Aznavour. Syn arménských přistěhovalců byl aktivní až téměř do konce života. Ve věku 94 let skonal v oblasti Alpilles na jihu Francie. Letos v květnu musel ze zdravotních důvodů mimo jiné zrušit japonské turné poté, co si při pádu ve svém domě zlomil ruku. Zrušeny byly také koncerty v Monaku, v jižní Francii či v Itálii.

Zemřel Charles Aznavour. Legendární šansoniér zpíval ještě na jaře ve třiadevadesáti letech v Česku



Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru napsal, že Aznavourovo dílo i charisma šansoniéra ještě dlouho přežijí. Starostka Paříže Anne Hidalgo uvedla, že navrhne radním, aby po Aznavourovi bylo pojmenováno nějaké místo v Paříži. 

FOTOREPORT: Charles Aznavour v jednadevadesáti konečně potěšil Prahu

Arménský premiér Nikol Pašinjan označil Aznavourovo úmrtí za velkou ztrátu pro celý svět. V roce 1989, po velkém zemětřesení ve vlasti svých předků, kterou poprvé navštívil v roce 1963, byl též jmenován stálým vyslancem UNESCO pro Arménii. V zemi svých rodičů je uznáván, má tam muzeum, zpěvákovo jméno od roku 2001 nese také jedno z náměstí v Jerevanu, kde stojí i jeho socha.

POPULÁRNÍ V ČESKU

V programu pražského koncertu v březnu nechyběla píseň Hier encore, k níž pro verzi Karla Gotta napsal český text Když jsem já byl tenkrát kluk Zdeněk Borovec. "Ač nebyl Charles Aznavour Francouz, ale původem Armén, byl to alespoň pro mě první muž francouzského šansonu. S (textařem) Jirkou Štaidlem jsme ho obdivovali, zejména pro Jirku byl velkým vzorem, až guru. O jeho písních jsme začali více přemýšlet, dokázal nás prostě inspirovat jít podobnou cestou jako on. Je paradoxní, že jedinou Aznavourovu píseň, kterou jsem si do repertoáru vybral, jsem nechal otextovat Zdeňkem Borovcem," sdělil Gott. "Nevím, jak to Jirka bral, ale každopádně ta volba dobře vyšla a píseň Když jsem já byl tenkrát kluk zpívám dodnes a je pro mě stále aktuálnější. Ukázalo se, že je lepší vybrat si jednu píseň, tak silnou, že se stane superhitem, než si jich vybrat dvacet a rozptýlit si obsahové spektrum do široka tak, že by se nestaly takovým pojmem, jako ta jedna intuitivně zvolená," dodal.

K jeho nejznámějším kouskům patří Sur ma vie, On ne sait jamais, Sa jeunesse, Tu te laisse aller, La mamma, Il faut savoir, Non, je n'ai rien oublié, Emmenez-moi či Comme ils disent. Ve světě jeho písně nazpíval například Ray Charles či Bing Crosby, z českých interpretů vedle Gotta také Jaromír Nohavica nebo Marie Rottrová.

Charles Aznavour vystoupil poprvé v Praze až v roce 2016 - v jedenadevadesáti letech. Foto: David Webr

Na svém posledním koncertu v Česku Aznavour roztleskal přítomné jednou ze svých nejznámějších skladeb La Boheme, kterou nazpívala česky Hana Hegerová jako Já se vrátím s textem Pavla Kopty. "Takže odešel další velikán," reagovala na zprávu o úmrtí legendy francouzského šansonu Helena Vondráčková. "Bohužel jsem jeho poslední pražské koncerty neviděla, byla jsem zaneprázdněná, což mě mrzelo. Ale před lety jsem jeho vystoupení zažila. Byl to úžasný zpěvák s obrovským charismatem a nádhernými písněmi."

Aznavour den před svým koncertem převzal v rámci 25. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest ve Smetanově síni Obecního domu cenu Kristián za celoživotní přínos kinematografii. Nahradil původně ohlášenou Catherine Deneuve, která se z účasti kvůli náhlé zdravotní indispozici omluvila.



Březnový koncert v Praze byl jeho druhý, poprvé tu vystupoval před dvěma lety. V bývalém Československu koncertoval jen jednou v Bratislavě v listopadu 1978. V Praze měl vystoupit v roce 1969, koncert ale v souvislosti se smrtí Jana Palacha zrušil. Místo zpívání setrval Aznavour v zamyšlení nad Palachovou rakví v Karolinu a pak tiše prohlásil: "Mám pocit, že ten nepochopitelný čin chápu. Nezapomeňte, že jsem Armén, ač jsem se narodil v Paříži. Náš národ má také zkušenost s nenávistnou totalitou a nadvládou cizí moci." V Praze pobýval i v červnu 2001, kdy zde natáčel film Angelina.

MUŽ MNOHA TALENTŮ

Světoznámý francouzský zpěvák, skladatel, pianista a herec se narodil 22. května 1924. Byl mužem mnoha talentů. Hrál v desítkách filmů, sám si psal texty, prosadil se i jako diplomat a podnikatel. Podílel se na zkomponování více než 1300 písní a prodal na 180 milionů hudebních nosičů. V anketě televizní stanice CNN byl jmenován Největším umělcem 20. století. Aznavour vystupoval v divadle a operetě a skládal. V roce 1946 se setkal s Edith Piaf, pro niž skládal písně a která mu pomohla v začátcích.

V roce 1952 složil pro Juliette Gréco známý šanson Je hais les dimanches a o dva roky později debutoval jako zpěvák v marocké Casablance. Pařížskou Olympii dokázal vyprodat víckrát než slavná Edith a obrovské úspěchy slavil nejen doma ve Francii, ale i jinde ve světě. "Jeho hubená postava a nervózní, vyhublý obličej tají neuvěřitelnou sílu. Aznavour připomíná Edith Piaf. Tak jako ona zpívá o fyzické lásce, jazyk jeho písní je pravdivý a vášnivý. Je v tom kus posedlosti," napsal Guy Erismann v knize Cesta francouzského šansonu.



U filmu debutoval v roce 1955 a natočil více než 60 snímků - kupříkladu Střílejte na pianistu, Ďábel a desatero, Velká nevěra, Plechový bubínek a Edith a Marcel. V roce 1969 hrál též ve filmu režiséra Michaela Winneta The Games, kde představoval českého běžce, jehož vzorem byl Emil Zátopek. V roce 1999 dostal divadelní cenu Moliere za celoživotní dílo a roku 1997 čestnou filmovou cenu César.

"Bylo mi asi patnáct, když jsem pochopil: jestli nejsi, hochu, urostlý, modrooký blondýn, nýbrž malý, černovlasý, neduživý, s dlouhým křivým nosem, můžeš získat úspěch u žen jedině tím, že se staneš slavným," vzpomínal jednou. Ještě v devadesáti letech absolvoval "francouzský Frank Sinatra" světové turné, o rok později vydal své 51. album. Třikrát ženatý otec šesti dětí jednou řekl, že mu "život dal víc, než si přál".

text: Roman Jireš, foto: archiv, David Webr

Témata: Charles Aznavour, Edith Piaf, šanson

zavřít