RETRO 90s | Příběh Ozzyho Osbourna: Od klempíře a řezníka přes zloděje až po heavymetalovou legendu

Ten den, 3. prosince 1948, se měl stát pro hudební scénu velkým dnem, i když tehdy o tom samozřejmě ještě nikdo nevěděl. Od konce války uplynuly tři roky, a zvláště v anglických průmyslových městech zanechaly německé bombardéry citelné stopy. Nezaměstnanost byla tehdy velkým problémem, se kterým válčil i strojní zámečník John Thomas Osbourne. V zimě se jeho ženě Lilian narodilo čtvrté dítě a šťastný otec nechal (konečně po třech dcerách) svého prvního syna pokřtít jménem John Michael. Ovšem už jako malý kluk dostal od kamarádů přezdívku Ozzy, své pozdější umělecké jméno.

TOP 5 koncertů Ozzyho Osbournea a spol. v Praze: Nesmrtelné hity, superkapela Hollywood Vampires i výpravná scéna

Osbourneovi žili v Astonu, předměstí dělnického Birminghamu, které bylo možno bez přehánění nazvat slumem. Tehdejší život rodiny měl jen jediný cíl: přežít. Ozzy byl prvním ze tří synů, brzy mu ještě přibyli dva bratři, a tak pan Osbourne musel živit šest dětí. Ještě dnes se nedá Ozzy na své rodiče dopustit: „Můj otec si bral noční práce, plahočil se kolikrát i více směn za sebou, aby nás všechny zaopatřil. Také matka si brala práci domů, každou, kterou mohla dostat, a později mi ještě ze svého přidávala peníze, abych nezůstával pozadu za svými kamarády.”

Dobrý vztah měl Ozzy i ke své milované sestře Jean, která mu poskytovala o několik desetiletí později oporu na vrcholu jeho kariéry po všech frustracích a výstřednostech. Bída a nouze spojily rodinu při společných večerech trávených doma, při nichž se také hodně zpívalo. Dnes na to Ozzy vzpomíná jako na své první kontakty s hudbou. Soulad však panoval jen v kruhu rodiny, u sousedů byl malý Ozzy považován za samotáře. Ve škole se naopak vyznamenal jako náčelník malého gangu, který terorizoval mladší a slabší spolužáky. Když ale dva z nich oznámili řediteli školy jeho kousky, udělal s nimi Ozzy krátký proces a pověsil oba dva hlavou dolů na záchodových dveřích, načež ho málem vyhodili ze školy. Ozzy, který nenáviděl kopanou a jiné hry svých vrstevníků, brzy poznal, že se dá vyniknout i jiným způsobem – vymýšlet a provádět další podomní hlouposti mu přinášelo největší radost.

Ve čtrnácti letech se Ozzy setkal poprvé s rockovou hudbou. Stal se tzv. Teddy Boyem, napomádované vlasy sčesával dozadu a poslouchal s ostatními Elvise. Ve škole byl stále méně k vidění, o to více se však pohyboval po ulicích a v barech. Peníze si vydělával nejrůznějším způsobem jako prodavač novin, roznášeč mléka, uhlíř, nebo prostě tím, že vykrádal auta. O rok později se se školou rozloučil, a přestože neměl žádné vysvědčení ani jiný doklad, dostal místo klempíře, což byl tehdy jeho sen. Když na něj ale na stavbě spadla železná trubka, rychle místo opustil, což bylo rozhodnutí, kterého měl Ozzy brzy litovat.

Ozzy Osbourne: Tři nejbláznivější koncertní eskapády Prince temnot

Jindy tak velkorysí rodiče mu pohrozili vyhozením z domu, pokud si jejich nezdárný syn nenajde rychle nové místo. Ozzy tedy vzal první práci, která se nabízela – na jatkách. Nejprve měl za úkol vyprazdňovat vnitřnosti mršin zvířat, později byl povýšen na řezníka a den co den zabíjel stovky ovcí, telat a krav. I když tuto práci mohl dělat, jak později přiznal, jen díky drogám, měl tuto perverzní práci docela rád. Ovšem i toto zaměstnání za nějaký čas opustil. „Nedařilo se mi uniknout z tohoto hrozného stavu, všichni známí se mi začali vyhýbat. Z práce jsem běžel nejkratší cestou domů a hned jsem zalezl do postele.“

Další zaměstnání mu obstarala matka a zdálo se, že Ozzyho přitahují jen samá kuriózní povolání, protože nastoupil jako testovač klaksonů v autozávodě.

Mezitím se z Teddy Boye stal “Mod”, pyšně se oblékal, stal se i majitelem motorky, ale každé ráno mu třeštila hlava jak z kraválu klaksonů, tak z tabletek, na které si zvykl při práci na jatkách.

V sedmnácti letech se Ozzy rozhodl změnit dosavadní styl života. Opustil práci ve fabrice a začal se živit jako zloděj. Jeho první oběť se odehrávala v obchodě s oděvy, ve kterém pracovala jeho sestra, a který byl v přízemí domu, kde Osbourneovi bydleli. Protože však krádež nebyla příliš výnosná, domluvil se Ozzy se svým kolegou, a začali vykrádat prázdné byty.

Kamarád byl však při jednom pokusu přistižen a poslán do vězení. Pro Ozzyho to ovšem nebyla výstraha, naopak v této činnosti pokračoval dále. Zanedlouho byl ale přistižen v obchodě s oděvy, kde jeho pochybná kariéra začala. Byl odsouzen k peněžitému trestu nebo k šestiměsíčnímu vězení. Z výchovných důvodů odmítl jeho otec zaplatit pokutu, a tak Ozzy putoval za mříže. Bylo to pro něj peklo. Už tehdy nosil dlouhé vlasy, a tak byl ze strany středem zájmu ostatních vězňů, což si ale nenechal líbit. Když pak v nouzi zmlátil jednoho zvlášť dotěrného vraha, dostal několikadenní samotku, na kterou ještě dnes s odporem vzpomíná. Šest týdnů za mřížemi se nijak neminulo účinkem a v právě dospělém Ozzym dozrálo rozhodnutí už nikdy neprovádět nic protizákonného.

LIVE: Poslední sabat Black Sabbath: Démon Ozzy v Praze navždy uzavřel bránu do pekla

Poznamenán basou nemohl Ozzy sehnat žádné zaměstnání, a tak zkoušel štěstí, kde se dalo. Jednou si všimnul v novinách inzerátu, že skupina Approach hledá zpěváka. Slíbil, že jim nějakého sežene, ale když se neuspěl, nabídl se beze studu sám, i když s tím neměl vůbec žádné zkušenosti. Přesto byl přijat a celý šťastný dokonce přispěl na první aparaturu. Mladíkům se však nepodařilo udržet tuto sestavu příliš dlouho pohromadě. Ozzyho to velmi mrzelo, rád by se předvedl na jevišti, ovšem jeho tehdejší kolegové dávali přednost spíše jam-sessionům. Mladý talent se tehdy rozhodl skupinu opustit. Jeho další kapela se jmenovala Music Machine a v ní mohl Ozzy poprvé ukázat, co v něm dosud dřímalo. Poznal, že tohle je jeho svět a Beatles povýšil na své vzory. Ještě dnes jsou na zdech Astonu vidět nápisy psané Ozzym – většinou to byly imaginární kapely, které si vymýšlel. Skupina Music Machine sice jezdila na vystoupení po celé Anglii, což byl určitý úspěch, ale uvnitř kapely se nic nedělo. Pro Ozzyho se stala atmosféra příliš těsnou, a tak vyvěsil po celém městě plakáty tohoto znění: Ozzy Zig, vynikající umělec, hledá skupinu.

Už po dvou dnech se mu přihlásil Terry Buttler, přáteli přezdívaný Geezer, který hledal pro svou kapelu Rare Breed vhodného zpěváka. Prvním setkáním s Ozzym ale příliš nadšen nebyl, neboť se tehdy oblékal jako skinhead a nechal se dokonce ostříhat na ježka. Přesto byl do této skupiny dlouhovlasých mladíků přijat, i když jeho zevnějšek byl dlouho terčem jejich žertů.

Krátce po Ozzym přišel do kapely i nový bubeník, působící do té doby u skupiny Mythology – Bill Ward. Nebyl to žádný virtuóz, zato správný typ muzikanta hrající s chutí. Billa Warda zanedlouho následoval jeho bývalý kolega od Mythology, kytarista Tony Iommi. Kapelu přejmenovali na Polka Tulk. Spolu s příležitostným saxofonistou se upsali blues a jezdili po klubech. Pro nedostatek peněz se ale zanedlouho rozešli a zbylé kvarteto (Buttler, Ward, Iommi a Osbourne) se zapojilo do tehdejšího „hnutí květin“. S novým názvem Earth získali další příznivce, ovšem opět bez nějakého finančního efektu.

V tomto roce také kapela poprvé okusila drogy. „Bylo to přesně takové, jaké jsme slýchávali – byli jsme v říši snů.“

Tonyho matka držela v těch dnech čtveřici nad vodou, sehnala jim nocleh a sama je živila. Jednoho dne je napadlo naložit aparaturu na malý náklaďáček, objíždět kluby a nabízet svá vystoupení, popř. vystupovat jako náhradníci nebo předkapely svých slavných kolegů. Přestože tento nápad vypadal zpočátku dost bláznivě, vyšel lépe, než očekávali.

RETRO: Jaký byl Ozzy Osbourne poprvé v Česku v roce 1995?

Jednou dokonce hráli místo už tehdy populárních Jethro Tull a v publiku byl jistý Jim Simpson, který byl jejich hudbou tak nadšen, že jim zajistil vystoupení v birminghamském klubu Henry’s Blueshouse.

Jednoho dne přišel Geezer Buttler do zkušebny s novou písní, která byla úplně odlišná od tehdejší tvorby Earth. Jmenovala se Black Sabbath. Protože chtěli u tohoto stylu zůstat a současně tak protestovat proti hnutí a mentalitě Flowerpower, přejmenovali skupinu podle této písně na Black Sabbath.

Jim Simpson se mezitím stal plnohodnotným manažerem a organizoval malá turné po celé Británii. Jeden koncert se konal dokonce i ve známém Marquee v Londýně, kde ale kapela svým stylem příliš neuspěla. Lépe se jim vedlo v Evropě, pětkrát dokonce hráli v Hamburku. Tam také propadli všichni čtyři drogové závislosti. Později na toto období vzpomíná Ozzy: „Ať jsme hráli nebo odpočívali, vždy jen nafetovaní.“

Po dalším anglickém turné chtěli vydat svoji první desku. Problém byl v tom, že všechny důležité společnosti měly tehdy sídlo v Londýně, tedy v místě, kde Black Sabbath nebyli přijati nejlépe. Není divu, že u všech firem byl Simpson odmítnut. Black Sabbath se tedy rozhodli zkusit štěstí sami. Ve čtyřstopém soukromém studiu vznikly během 48 hodin nahrávky, jež se staly základem jejich prvního alba. Simpsonovi se konečně podařilo získat zástupce firmy Vertigo k návštěvě koncertu Black Sabbath. Před vyprodanou halou proběhl sice jen průměrný koncert, ale stačil k tomu, aby se firma nechala přesvědčit.

RETRO 90s | Mike Bordin (Faith No More): Ozzy Osbourne vyžaduje absolutní upřímnost a nesnáší lež

V lednu 1970 byla podepsána smlouva a se zálohou padesáti liber opustili Black Sabbath stáj labelu Vertigo. Album, pojmenované názvem kapely, mělo vyjít z reklamních důvodů v pátek 13., protože o vše, co alespoň trochu zavánělo okultismem, byl tehdy velký zájem.

Soubor singů s názvem Evil Woman vyšel ještě před turné po SRN a Švýcarsku. Zatím se jich album stalo tajným tipem domácích žebříčků. Při návratu z turné bylo LP na 4. místě a o týden později už bezpečně v čele. Během léta hráli Black Sabbath na různých koncertech a festivalech spolu s Rogerem Champanem, Greatful Dead a jinými hvězdami. Hned poté začaly přípravy na nahrávání LP Paranoid pod vedením producenta Rogera Baina.

I když albem skupina dosáhla jistého vrcholu, podmínky v kapele se příliš nezlepšily a hudebníci chudí jak kostelní myši propustili ze svých služeb Jima Simpsona. Krátce předtím si od něj půjčili ještě nějaké peníze a nepřesné splácení této sumy vedlo nakonec k dlouholetému soudnímu sporu. Ke vší smůle museli Black Sabbath absolvovat ještě jedno turné malými anglickými kluby, které sjednal Simpson ještě před vydáním desky. Z turné získali mizernou gáži, a tak zaútočili na špičky hitparád novým singlem s názvem Paranoid.

LIVE: Ozzy Osbourne byl v Letňanech plný energie, zazpíval i hity Black Sabbath. Johnny Depp pokuřoval doutníky

Následující evropské turné se stalo triumfem. V hudebním vysílání Top Of The Pop předvedl Ozzy všechny rejstříky své choromyslnosti, což byl pro fanoušky nezapomenutelný zážitek, pro moralisty horor. V té době měli dvě alba v hitparádách, tři špičkové singly, ale ani stopy po penězích. Uzavření smlouvy s Patrickem Meehanem a Wilfem Pinem však tyto problémy rychle odstranilo.

Poprvé se skupina dostala k trochu slušnému výdělku a plně toho využívala. Skupovali šaty, auta a jakýkoliv představitelný luxus. Koncem roku 1970 absolvovali ještě turné po USA, kde byly jejich okultní texty brány nečekaně vážně. Při koncertech docházelo i k sebezohavování, před některými halami byla obětována zvířata a takováto reklama vynášela Ozzyho a spol. dále na vrchol popularity. Zcela nečekaně se tak rok 1970 stal pro Black Sabbath nejúspěšnějším rokem. Jak singlem, tak i albem se jim podařil skok na vrchol popularity a na turné byli přijímáni jako hrdinové dělnické třídy z Birminghamu.

Text původně vyšel v časopisu Rock Report č. 1/1993.

Článek je součástí retrospektivního cyklu iREPORTu, který přináší sondu do historie hudební publicistiky od doby vzniku časopisu Rock Report (později REPORT) v roce 1991. Vybrané články jsou doplněny dobovými fotografiemi a dalšími digitalizovanými materiály z bohatého redakčního archivu.