J.A.R. interview: Každý náš nápad je křišťál, o bonusy na desku nás prosil Buddha

Vydáno 10.03.2017 | autor: Hana Bukáčková

J.A.R., kteří patří dlouhodbě k našim nejvýraznějším funkovým kapelám, na sklonku loňského roku oslavili již 27 let svojí existence. Nyní vydávají novou desku Eskalace dobra, na které si neberou servítky a zaměřili se na nešvary postkomunistické společnosti. Nejenom o desce jsme si vyprávěli s Romanem Holým, Oto Klempířem a Michaelem Viktoříkem. 

J.A.R. interview: Každý náš nápad je křišťál, o bonusy na desku nás prosil Buddha J.A.R. interview: Každý náš nápad je křišťál, o bonusy na desku nás prosil Buddha

V pátek 10. března vydáváte novou desku Eskalace dobra, na co se můžou fanoušci těšit?
Roman Holý (dále R): Fanoušci dostanou to, za co mají kapelu rádi. A to je porce neotřelých beatů doplněných brilantními texty, které si berou na paškál nešvary postkomunistické společnosti.

J.A.R. hodili umění za hlavu, album Eskalace dobra je pro ně nový impuls. Ukryli na něj i tajné bonusy

Proč jste desce dali takový bizarní název? Byly i jiné varianty?
Michael Viktořík (dále M): Uvažovali jsme ještě nad názvem Chcípněte, prosím, ale bylo to moc negativní, tak jsme si to rozmysleli. (smích)
Oto Klempíř (dále O): Kdysi dávno před lety nás okouzlil název Dělníci odpočinku, nakonec z něho sešlo a vymysleli jsme si Eskalaci dobra, kterou jsme si museli obhájit sami před sebou. Mluví se o eskalaci násilí, která je všudypřítomná, od migračních stop přes Trumpa, Putina, v Sýrii a na Ukrajině se to mele. Vše je to blízko, ale někteří to neberou osobně a myslí si, že se nás to ještě netýká, ale my už si to osobně bereme.
R: Těch názvů bylo opravdu hodně …  Třeba: Neposlušné tenisky, Ejakulajda, Pomáda a chránit, Hysterický šarm, Vzbuzené maso, Bártič udělal papíry, Bláznivá střeva, Kadislo, Smilný Bzenec, Nevyhýbací stroj, Vícecennost, nebo Potměšilá kost.

JSME POZITIVNÍ S NEGATIVNÍMI NÁPADY

Jste sami pozitivní?
M: Pozitivní s negativními nápady. (smích) Je to rozhodně lepší než opačně.
R: Kdysi jsem dělal v Sušici rozhovor s jedním ožralou, kterému jsem položil otázku, zda je optimista, či negativista. Odpověděl mi: když mám rum, tak jsem optimista. (smích) Myslím si, že to přesně vystihuje naši kapelu. (smích)

vložte odkaz, text nemažte


S Danem Bártou jsme si o albu povídali už v lednu.

BONUSY JSOU PROSBY BUDDHY

Deska má i nějaké nezveřejněné bonusy, proč?
R: Protože to chtěl Buddha. A my následujeme jeho prosby. Navíc nám kdysi sdělil, že každý náš nápad je křišťál. A tyto křišťálové bonusy, které nemají zdánlivě s deskou moc společného, jsme přece museli někam vměstnat, aby svět nebyl ochuzen.

VIDEOROZHOVOR - Dan Bárta (I.): Nová deska J.A.R. je tvrdší a stručnější

Texty jsou opravdu neotřelé, kdo se na nich podílel?
O: My dva a Dan.
M: Ota asi ze 60 % a my s Danem doplňujeme jeho myšlenky o náš pohled na věc, protože na každou věc člověk kouká jinýma očima.
O: Každý máme atypickou mysl. Však se podívej, vidíš tři netypické hlavy, jedna s vizáří rockera, druhá á la italský diskžokej a já holohlav. A v nich sídlí tři netypické mozky, proto ty šílený nápady. (smích)

Je vás deset, shodnete se?
O: Musíme se shodnout (úsměv), jinak bychom spolu nemohli fungovat.

PÍSNÍ ZHUBLAS OSLAVUJEME PŘIROZENOU ŽENSKOU KRÁSU

Na Valentýna jste vydali první ochutnávku z desky - Zhublas. Proč jste píseň vydali zrovna v tento den?
R: Jestli vše půjde podle plánu, stane se z písně hymna všech zamilovaných plnoštíhlých žen. Oslavujem přirozenou ženskou krásu.
M: Nesmí se to ale brát doslova, modelky jsou taky dobrý. (smích)
O: Ale ne ty anorektický. (smích)

Proč jste vypustili zrovna tuhle písničku jako první do světa?
M: Ověřili jsme si to u fanoušků na naší podzimní části turné, kde jsme hráli asi tři songy z nové desky, aniž by je lidi znali. Tato evidentně hned zabodovala, přitom ji předtím nikdy nikdo neslyšel.
R: To je jedna věc, ale vybrala si to i naše prozíravá vydavatelská firma. Myslím, že Čechy jsou už minimálně od konce února 2017 připraveni přijmout v éteru tuto lehce zdrogovanou suitu. Je to svěží balada z třetího světa.  
M: Jsem zvědavý, jestli to po drobnějších kosmetických úpravách budou hrát rádia.
R: Nikdo to nebude hrát a to je dobře, Míšo.

J.A.R. vydají nové album Eskalace dobra. Turné k němu završí v Lucerně


J.A.R. na tradičním koncertě 17. listopadu v pražské Lucerně. Foto: Matěj Třasák

Ale to není ani váš cíl, aby vás hráli všechna rádia, že?
R: Kdyby tohle byl náš cíl, tak jsme absolutně ztracený. Ani bychom to neuměli.  Minulej rok jsme to zkusili a vylezl z toho tak teplej kočkopes, že jsme to hned hodili do koše. 

Měli jste jiný tip na první singl?
O: Ještě se připlazíš.
R: Mně to bylo úplně jedno, protože když už vydáš desku, měl bys bejt v míru se všema písněma. Osobně bych preferoval bonusový track Právě jsem se pochcala.

Bude k němu i klip?
O: Bude a už se na něj těšíme. Bude v podobném duchu jako náš poslední klip k Jsem pohodlný.
R: Bude koncem dubna. Rádi bychom ještě udělali klip, který by byl z koncertu a ukázal naše ztrýzněné nefotogenické tváře.

Pojedete turné k desce, v jakém duchu se ponese?
R: Ve svatém. Minulý týden mi volal Mirek Chyška, který desku J.A.R. poprvé i masteroval a zapojil se do ní nejenom svojí kytarou, s nápadem, že bychom ji mohli zahrát celou, což nevím, jak dopadne, protože to není úplně jednoduchý materiál na živé hraní. Ale když písně zpomalíme o polovinu, tak to klapne.  

LIVE: Funky uragán J.A.R. kope za mír a je Potomek Prahy! 

Deska má i zajímavý obal, kdo je jeho autorem?
R: Autorem je velice zajímavý chlápek z Brna, který je zároveň i muzikant, Aleš Čuma, který měl kdysi kapelu Bratrstvo. Krom toho, že je muzikant, je skvělý výtvarník, který ilustruje dětské knížky a učebnice. My jsme ho "zmučili" k jinému tématu. Spolupráce s ním byla rychlá a plodná.
O: Obal byl fakt anabáze, protože se nikdo nemohl trefit do celé pointy desky.
R: Vydání desky se kvůli tomu zpozdilo o dobrý rok. Nevěděli jsme, jak to výtvarně ztvárnit, až Aleš nám otevřel oči a trefil to napoprvé. Jedním z jeho návrhů byla i jakási madona, jak kojí vetřelce, který jsme pak použili jako vizuál k singlu Zhublas.

Jak to děláte, že patříte k našim nejlepším kapelám a přitom o sobě tvrdíte, že je J.A.R. pouze volnočasová aktivita?
M: Je to o kvalitě. Někdo může hrát pořád, vydávat desky a je mu to k ničemu. A může být pak opak, kdy stačí málo, aby všichni věděli, kdo jsme. Na druhou stranu máme plnou obranu před úplným mainstreamem.

Na jakém nejzajímavějším místě jste hráli?
R: Jednoznačně rakouská sjezdovka, kde Michal s Danem při mínus 7 °C hráli do půl těla, to bylo hodně dobrý.
M: Psal se konec roku 1999 a tehdy jsme měli ještě těla dobře vyřezaný. (smích) Přelomem milénia skončila určitá éra, začali se oslavovat průměrní lidé a osobnosti už nejsou to, co bývaly.

Text: Hana Bukáčková, foto: Čestmír Jíra (rozhovor), Matěj Třasák (koncert)

Témata: J.A.R., Eskalace dobra, Zhublas, Lucerna, Roman Holý, Dan Bárta, Oto Klempíř, Michael Viktořík 

zavřít