Vydáno 12.07.2016 | autor: redakce
Letošní ročník festivalu pro místní židovskou čtvrť byl v pořadí již dvacátým čtvrtým. A co přinesl? Kromě každoročně úžasné atmosféry i místy velmi vydařenou dramaturgii.
K hvězdám boskovického festivalu patřili také Tata Bojs
Mnoho festivalů se ohání údajnou multižánrovostí či slibuje multikulturní zážitky, málokterý je ale dokáže naplnit natolik jako právě Boskovice. Festival, který se odehrává v exteriérech i interiérech boskovické židovské čtvrti, na jejíž podporu také ostatně před dvaceti čtyřmi lety vznikl, nabízí unikátní prostředí pro různé kulturní akce - výstavy, autorská čtení, divadla, filmy a v neposlední řadě pestrá hudební vystoupení, ať už z oblasti jazzu, folku, popu, rocku, elektronické hudby či jiných alternativních žánrů.
LIVE: Boskovice 2013 - Multikulturní dáma vyznání židovského
První den, tedy čtvrtek, se nesl ve znamení vernisáží všech výstav v Muzeu Boskovicka a filmových projekcí. Hudební část odstartovalo slavnostní zahájení festivalu za účasti představitelů města Boskovice a izraelského velvyslance, po němž následovalo příhodně vystoupení izraelské skupiny Gulaza, jejíž hudba přenesla posluchače na východ, za všemi strastmi a bolestmi, nadějemi a touhami Jemenu, z nichž repertoárově nejvíce vychází. V Zámeckém skleníku se hudebně pokračovalo Blues Alive scénou, která vyvrcholila koncertem Gwyna Ashtona.
Hudebně pestřejším dnem a zároveň tím "nejnadupanějším" byl pátek. Na folkové scéně v Panském dvoře se hrálo už od tří hodin odpoledne a končilo vystoupením tria Ponk, v němž se jejich folklórní kořeny propletly i s rockem v závěrečném jamování. Hrálo se i na palouku před hradem, rozjela se také česko-německá jazzová scéna v Zámeckém skleníku.
Všechno ale zastínilo dění na hlavní scéně v letním kině, která se dramaturgům maximálně vyvedla. Jako první na ní zahráli Please The Trees, kteří navodili správně syrovou náladu. Po nich vystoupila pro mnohé hlavní hvězda večera, Lenka Dusilová s Baromantikou. Své vystoupení na zvukové zkoušce si doslova vydřeli, začínali později, ale i tak publiku poskytli intenzivní zážitek, zejména překvapujícím množstvím elektroniky, obzvlášť v přechodu mezi skladbami Duszo Moja a Indiánky.
V letním kině se i dále pokračovalo akusticko-elektronicky kapelou Vložte kočku, až do dalšího hřebu večera v podobě v Boskovicích zdomácnělých Tata Bojs, jimž dělaly kulisu blesky přicházející bouřky. Páteční program letního kina patřil rozhodně k tomu nejlepšímu, co letošní festival hudebně nabídl, potažmo k nejlepšímu za poslední leta celého festivalu vůbec. Novinkou byla také obrazovka, na níž se v mezičase zvučení promítaly fotografie z předchozího dne a během koncertů roztomile roztřepané záběry muzikantů poletujícího kameramana.
V sobotu stálo naopak za to navštívit česko-německou jazzovou scénu v Zámeckém skleníku, kde vystupovaly kapely hrající moderní jazzovou muziku, s přesahy i například do drum and bassu. Program letního kina mohl potěšit zejména starší posluchače, kdy na Michal Prokop-Luboš Andršt-Jan Hrubý Trio navazovala Tichá dohoda. Poslední jmenovaná skupina ale nepotěšila ucho náročnějšího posluchače, nespravily to ani covery známých zahraničních kapel.
Letní kino uzavírali svým šíleným setem ostravští Schwarzprior, kteří se vyřádili i na doprovodných projekcích.
Neděle byla plná filmových projekcí a divadelních představení, hrálo se už jen v Zámeckém skleníku, kde vystoupila Marta Töpferová & Ernesto Chuecos a na scéně v Panském dvoře, kde bohužel ze zdravotních důvodů nemohli zahrát Kieslowski. Celý festival pak tradičně uzavíral na palouku před hradem od půlnoci DJ Mardoša, baskytarista kapely Tata Bojs.
Shrnout festival, jako je tenhle, je nesmírně těžké, ne-li úplně nemožné. To podstatné bylo snad zmíněno výše, nezbývá než přijet a na vlastní oči vidět.
text: Nikola Illeová, foto: Petr Zewlakk Vrabec
Témata: Boskovice, Lenka Dusilová, Baromantika, Tichá dohoda, Tata Bojs, Schwarzprior, Michal Prokop, Vložte kočku, Please The Trees, židovská hudba, festivaly
5,00
čtenáři
hlasuj
