Vydáno 04.07.2016 | autor: Daniel Maršalík
Zatímco z Prahy se o víkendu vyjíždělo do Hradce Králové na Rock for People nebo do Karlových Varů na filmový festival, nadšenci jazzu zůstali, nebo do hlavního města přijeli za jednou z nejuznávanějších pianistek Dianou Krall. Ta se do Kongresového centra vrátila po třech a půl letech.
Diana Krall v Praze předvedla svůj um. Foto: Matěj Třasák
Pražský koncert začal písní I Love Being Here With You podobně jako ten legendární z Paříže, který je zaznamenán na CD a který jeden čas používala jako kulisu téměř každá česká kavárna. I další skladby daly najevo, že půjde o koncert jazzové divy v podobě, jakou mají její fanoušci nejraději. Dianu doprovodili Karriem Riggins na bicí, Bob Hurst na kontrabas a Anthony Wilson na kytaru. Společně přehráli tichý a na to, v jakém prostředí se vše odehrávalo, paradoxně i intimní koncert, kde vše proběhlo skoro podle šablony.
Diana Krall v Praze opět ukázala všechny krásy jazzu
S každou písní se střídal některý z muzikantů se svým sólem. Ta naštěstí nebyla natahovaná do nesnesitelných délek a plnila přesně svůj účel. Nelze vyzvednout jednotlivce. Úžasní byli všichni a ani zpěvačka své piano neupřednostňovala. Byla jednou čtvrtinou kapely, a že je bossem, bylo znát jen z toho, že hudebníky občas představila jménem. Ji nikdo představovat nemusel.
Pro návštěvníky nedělního koncertu byl trošku šok, když po hodině hudebníci odložili své nástroje, uklonili se a zmizeli v zákulisí. Naštěstí se brzy vrátili a odehráli pětičetný přídavek. Z něho první dva kusy Diana vybrala z aktuální desky Wallflower. Kromě titulní skladby Boba Dylana došlo i na hit California Dreamin’ skupiny The Mamas & The Papas. A přestože ortodoxní příznivci jazzu Američanku za poslední desku složenou z coververzí popových písní poměrně hodně kritizovali, v sále mnoho lidí vytáhlo svůj mobilní telefon a právě tuto popovou melodii si nahrávalo.
Dianin koncert byl oproti tomu předešlému intimnější. V roce 2012 scénu zdobil půlměsíc a jeviště bylo upraveno do podoby jakéhosi baru. Nyní vystačilo osm zavěšených závojů a barevná světla, která je osvěcovala. Celkově byl koncert velmi barevný.
Diana Krall předvedla stoprocentní výkon. Každé sólíčko bylo okamžitě odměněno potleskem. Škoda jen, že vše působilo až příliš secvičeně. Jakákoliv improvizace nebyla pro samou dokonalost znát. Hudebnice párkrát poděkovala publiku, ale celkově byl její projev velmi úsporný. Tak to určitě i chtěla. Bylo by ale hezké ji někdy vidět oddat se emocím a více se projevit, a to jak verbálně, tak hudebně.
Přesto ze svého repertoáru nabídla různorodou škálu, takže naprostá většina odcházela po hodině a půl nadšená. Většina desek byla zastoupena maximálně dvěma kusy. Některým možná chyběl moment, kdy by Krall zahrála publiku sama a vystřihla třeba píseň Joni Mitchell A Case of You. Tak třeba příště.
Setlist: I Love Being Here With You; All or Nothing At All; Let’s Fall In Love; Let’s Face the Music and Dance; You Call It Madness; Just You, Just Me; Exactly Like You; I Was Doing All Right; Quiet Nights; Fly Me To The Moon; Cheek to Cheek; California Dreamin’; Wallflower; How Deep is the Ocean (How High Is The Sky); East of the Sun (West of the Moon); Boulevard of Broken Dreams; Ophelia
text: Daniel Maršalík, foto: Matěj Třasák
Témata: Diana Krall, jazz, Kongresové centrum, koncerty
4,00
čtenáři
hlasuj
