Vydáno 01.12.2017 | autor: Josef Martínek
Natalie Imbruglia ani zdaleka nenaplnila pražský klub SaSaZu, přesto v něm svůj koncert zvládla s grácií. I když už nejspíš nikdy nedosáhne popularity z konce minulého století, nepatří k interpretům, kteří by jen ze setrvačnosti žili ze zašlé slávy. Dokázala to přesvědčivou interpretací svých písniček a navrch přihodila ještě sympatické vystupování.
LIVE: Natalie Imbruglia v Praze bez křeče vzpomínala na dobu své největší slávy
Řekněme si to na rovinu - většina fanoušků přišla hlavně z nostalgie. Nataliin největší hit Torn totiž letos oslavil dvacet let od vydání, zrovna tak jako její debutové album Left Of The Middle, kterého se prodalo sedm milionů kopií. Tento úspěch už nikdy poté nezopakovala, přestože třeba před dvěma lety vydala poměrně vřele přijaté album mužských coververzí, příznačně nazvané Male.
Natalie Imbruglia pražský klub SaSaZu nenaplnila, diváky si ale získala svým šarmem
Tyto předělávky však setlist obohatily jen zlehka, o čtyři kusy, jinak zpěvačka podle očekávání vsadila na singly z konce devadesátých let a začátku třetího tisíciletí. Přestože návštěvnost byla slabá, chtělo by se říci na interpretku tak známého jména až nedůstojná, nenáročný retro večírek se nakonec povedl.
Velkou zásluhu na tom měl zpěvaččin přístup. Ani poloprázdný sál jí nevzal úsměv ze rtů, z gest, mimiky i pohybů šlo soudit, že se zpěvem stále baví a pódium ještě nebere jako rutinu. Co se týče komunikace s publikem, nepatří k těm, kteří by dokázali přihlížející vyloženě strhnout na svou stranu, ale její uvolněnost, nadhled a pokora byly přesně těmi vlastnostmi, které večer s příchutí vzpomínání na minulost potřeboval, aby nevyzněl hloupě.
Pódium bylo prostinké, osvícení v podstatě komorní, ale vizuálních efektů nebylo třeba. Některé aktuální popové hvězdy svou doprovodnou show zakrývají to, že vlastně nejsou příliš talentované ani muzikální, Imbruglia si ale může dovolit naplno prezentovat jen muzikou. Zpěv má pod kontrolou, věčným pozitivismem navíc svým písním dodává emoci, která je pro ně charakteristická.
V interpretaci starších singlů jako Shiver nebo Glorious jí pomáhal také fakt, že má za zády kompletní kapelu, včetně bubeníka, díky čemuž písně nevyznívají jako přeslazená popina. Jejich melodie nejsou většinou příliš vlezlé, ale spíš příjemně plynoucí a vřelé. Vedle poprocku si ale Imbruglia občas vyšlápla i směrem k folku a country.
Jednou z odehraných předělávek byla Cannoball, původně od Damiena Rice. V doprovodu akustické kytary její provedení bohužel rušili neukáznění diváci, kteří si do písničky povídali, což neumožňovalo navodit intimní atmosféru. Ani interpretace navíc nebyla zdaleka tak osobitá jako ta Riceova - tady si zkrátka Natalie možná ukousla příliš velké sousto.
O dost lépe vyzněla skladba Instant Crush z repertoáru Daft Punk. Ta dokázala jako jedna z mála diváky opravdu rozpohybovat. Nejvíc ale lidé zajisté čekali na Torn. A jeden z největších hitů druhé půlky devadesátek potvrdil, že je nadčasový. Takto zlehka napsaných a podaných písniček je v dnešním popu nedostatek. Není bez zajímavosti, že i její nejslavnější skladba je vlastně coververze - původně ji nahrála kapela Ednaswap. Poté ještě následovaly dva přídavky Butterflies a Big Mistake.
U Natalie Imbruglie je nesmírně sympatické, že nepodléhá žádným trendům dneška a drží se svých příjemných melodií. Díru do světa s nimi sice už asi neudělá, působí v nich ale uvěřitelně. I když její koncert nepatřil k zážitkům z kategorie výjimečných, na hezky strávený večer to stačilo.
Tracklist: Wishing I Was There, Beauty On The Fire, Glorious, Shiver, I Melt With You, Sanctuary, Counting Down The Days, That Day, Intuition, Cannoball, I Will Follow You Into The Dark, Instant Crush, Wrong Impression, Don't You Think, Smoke, Torn, Butterflies, Big Mistake
text: Josef Martínek, foto: Tomáš Klíma
Témata: Natalie Imbruglia, Torn, Male
3,50
čtenáři
hlasuj
