Vydáno 16.12.2016 | autor: Josef Martínek
Plzeňská dvojice teepee má za sebou důležitý rok, během kterého vydala svou debutovou desku Albatross. V jeho závěru nachystala dva speciální koncerty v kostelech, první z nich v plzeňském Husově chrámu. A protože důležitým člověkem při vzniku jejich prvotiny byl Mikoláš Růžička, nemohla chybět ani jeho kapela Piano.
LIVE: teepee v kostele zahřáli světelnou energií svých procítěných písniček. Foto: Jana Braunová
Kostely jsou pro tvorbu indie folkových teepee jako stvořené. Zdejší akustika ještě podtrhne intimitu a oduševnělost jejich skladeb. Ty stojí hlavně na kytarách, ostatní nástroje používají spíše jako zpestření, sem tam se proto po jejich boku objevil i nějaký přizvaný muzikant. Stejně ozvláštňující jsou i momenty, kdy dívčí polovina dua hraje na kytaru smyčcem. Největší síla teepee ale vězí hlavně ve způsobu, jakým dokážou předávat emoce, ve volnomyšlenkářství, které jejich písničky zbavuje jakékoliv mechaničnosti a vnáší do nich světlo.
FOTOREPORT: Speciální akustický koncert teepee a Piano rozezněl Husův chrám v Plzni
Na rozdíl od jiných kapel podobně melancholického ražení nestaví jejich skladby jen na zasněnosti, je v nich i něco, co řeže. Možná je to nakřáplý hlas Masona, zranitelnost ve vokálu Teery či jistá naléhavost, která ale skrze harmonické melodie vyplouvá na povrch pozvolna. Ve velmi slušně zaplněném Husově chrámu se jim díky tomu podařilo navodit pocit lehkého, příjemného chvění, kterému bylo snadné se poddat. Platilo to zejména v momentech, kdy se jejich hlasy proplétaly. Každý zvlášť sice také mají své kouzlo, ale teprve když se spojí, jsou obrazce, které malují ve svých muzikantských duších, kompletní.
Během koncertu, který byl rozdělen na dvě půlky setem hostujících Piano, zařadili kromě vlastního repertoáru i Neckářovu Půlnoční, jež v kombinaci s blížícími se Vánoci i kostelním prostředím vyzněla ještě křehčeji než v originále. Jsou to ale právě jejich autorské skladby, které zvládají prožít nejlépe. Navíc si i přes indie nálepku uvědomují, že refrén není sprosté slovo. All I Want, Darknes či Forest si díky tomu není těžké zapamatovat a snad si je lidé na lavicích chrámu (alespoň v duchu) i pobrukovali. Díky tomuto spojení procítěnosti a přímočarosti se jim podařilo vytyčit hranici, kterou se řadě jiných obdobných projektů ještě najít nepovedlo. A to spolu hrají teepee teprve dva roky.
Nadějná indie dvojka Teepee: Lidé přestávají poslouchat jen to, co jim servírují rádia
Piano je projekt Mikoláše Růžičky.
Svou půlhodinkou potěšili také Piano, jejich vůdčí osobnost Mikoláš Růžička je polovinou podstatně známějších Republic Of Two. Piano ve svém dream-popu neváhají našlapovat kolem alternativy až k ambientním momentům. Oproti teepee jsou aranže jejich písní zvukově o něco bohatší a vycítíte z nich větší touhu po perfekcionismu. Co ale získávají kompozičně, v Husově chrámu trochu tratili nižší mírou otevřenosti k posluchačům. Písničky teepee zkrátka dokázaly víc "zahřát" a vtáhnout, což je v prosinci v chladném kostele opravdu příjemná devíza.
text: Josef Martínek, foto: Jana Braunová
Témata: teepee, Piano, indie folkm dream pop, Husův chrám, koncerty
4,50
čtenáři
hlasuj
