Michal Hrůza interview: Další desku bych rád věnoval lidskému porozumění

Inspiruje tě jarní období?
Moje tvorba je vlastně nezávislá na období. Někdy píšu v noci, někdy ve dne, někdy v zimě, někdy v létě. Právě teď jsem v okamžiku, kdy jsme se s klukama z kapely dohodli, že chceme udělat nové album a v říjnu začít natáčet. Pokud dobře počítám, tak to teď bude zhruba šest měsíců velmi intenzivní práce a já v tomhle období koukám kolem sebe, pozoruji, sleduji, zapisuji si do hlavy všechny možné poznatky, pocity a pak se je snažím skrze hudbu a text dostat k lidem. Vždycky jsem hrozně vděčný, když oslovím někoho, kdo to má podobně.

Okoř se šťávou láká na Škwor, Mirai, Rybičky 48 i Michala Hrůzu

Co tě v poslední době potěšilo?
Moje náhodné setkání s Michalem Šenbauerem v sámošce, kde jsem se mu zmínil o tom, že potřebuju natočit desku a nemám kde... A on mi řekl: "Tak pojď ke mně." Ve studiu jsem poté nahrával desku Sám se sebou, která splnila svůj účel, akorát teď už nechci být sám se sebou... (smích) Teď jsem ve fázi, kdy vnímám blízkost lidí, a je neuvěřitelný, jak jsme mnohdy nespokojení absolutně bezdůvodně. Žije se tady fakt dobře a myslím, že budou souhlasit i všichni, kdo vycestují někam pryč, do zahraničí. Nemluvím teď o politické situaci, ale životní podmínky jsou tady skutečně dobré.

Jeden z tvých videoklipů, konkrétně k písni Polárka, jste točili na Špicberkách. Jak na tebe zapůsobily?
Kdyby to šlo, Špicberky bych doporučil každému, protože to cenově není nic až tak drahého. Letenka mě stála snad nějakých osm tisíc, což není tak strašné - dnes lidi lítají do Egypta a podobných destinací, což bude cenově dost podobné. Je tam úplně jedno, odkud jste - jestli jste Nor, Japonec, Rus... Tam jste prostě živá bytost a lidi se k sobě chovají strašně hezky. Na Špicberkách, které jsou velikostí podobné České republice, žijí dva tisíce lidí, takže logicky se k sobě chovají opravdu pěkně. Špicberky mi navíc umožnily přípravu na desku Sám se sebou, která vyšla před dvěma lety, ta samota na člověka opravdu dolehne. Mně tam stačil týden a pociťoval jsem tu hodnotu lidské blízkosti, kterou jsem nechal doma v Čechách.

Michal Hrůza interview: Slyšet své jednoduché písničky v doprovodu velkého orchestru je úžasná věc

Inspirací k poslední desce tedy byly Špicberky, odkud čerpáš teď?
Myslím si, že její podstatou bude právě přerušení té samoty. Byl bych rád, aby se na ní projevilo to, že jsme všichni individualisté, ale zároveň jsme lidské bytosti a je příjemné, když se nám daří najít souznění s ostatními lidmi. Když to souznění hledáme, vždy ho najdeme. Je zároveň normální, že ne se všemi si rozumíme, protože to prostě nejde. Desku bych rád věnoval právě lidskému porozumění a propojenosti lidskosti.

Startuje sezona festivalů a jedním z prvních, na kterém budeš hrát, je Okoř se šťávou.
Těším se moc, protože festival se navíc koná 1. června na Mezinárodní den dětí. Není žádným tajemstvím, že máme v kapele, tuším, osm dětí, které milujeme. Navíc to slovo šťáva je podle mě trojsmyslné. Jednak jako elektřina - hrajeme totiž na elektrické nástroje, pak to může být nápoj, co pijeme, a třetí je synonymem pro krásné ženy.

Prozradíte setlist nebo alespoň nějakou píseň, která na Okoři se šťávou určitě zazní?
Teď jsme dokončili turné po klubech, na kterém jsme zařadili písničky, co jsme mnohdy nikdy živě nezahráli. Poslední byla Ty jsi jako já. Lidé ji znají, ale často vůbec nevědí, že jsem ji složil. Tahle písnička jistě zazní. Pak zahrajeme skladbu, kterou jsem natočil s Katarínou Knechtovou před deseti lety a nikdo ji moc nezná, protože jsme ji taky nikdy nehráli naživo - je to Píseň labutí. Protože spousta krásných žen vypadá jako labuť a vypadat krásně je vlastně taky určitý druh šťávy - krásná žena je prostě krásná šťáva.

Co bys chtěl vzkázat svým fanouškům, kteří dorazí na Okoř se šťávou?
Vezměte s sebou svoji šťávu a přijďte na festival. A pokud nemáte žádnou šťávu, tak přijďte na festival a tam ji třeba potkáte.

Okoř se šťávou pojednadvacáté

Open air festival Okoř se šťávou v romantickém okořském podhradí odstartuje v sobotu 1. června uzž od 11.00 hod. Opět vás čekají dvě pódia, a tentokrát obě hlavní. Můžete se těšit na čtrnáct hodin hudby bez přestávky. Na letošním ročníku vystoupí Škwor, Michal Hrůza, Rybičky 48, Mirai, Pokáč, Trautenberk, UDG, České srdce, Lake Malawi, MikAel, Mensfield, Czech IT, Pekař a další.

Na festival jako každý rok bude jezdit kyvadlová doprava, pro cyklisty bude v areálu festivalu hlídané místo na kola a také stanové městečko. Během akce můžete navštívit zříceninu hradu Okoř.

text: Michal Šenbauer, foto: archiv

Témata: Michal Hrůza, Okoř se šťávou, festivaly