Vydáno 15.09.2017 | autor: Josef Martínek
Po třech úspěšných singlech, včetně jejich zatím největšího hitu Zkouším žít, přichází skupina Poetika s debutovou deskou Trinity. Připravovali ji ve trojici, nyní se však kapela rozrostla na pět členů. V říjnu představí album na společném turné s Mirai. Na naše otázky v rozhovoru odpovídali rapper a textař Eduard Rovenský, skladatel Dan Hrdlička a zpěvák Ondřej Brejška.
Poetika interview: Dokud si nenabijeme hubu, nepoznáme, co je pro nás dobré
Trinity je vaše první deska, považujete její vydání za důležitý krok, nebo si myslíte, že v dnešní době už většině posluchačů stačí singly?
Eda: Pro mě osobně to důležitý krok je, směřovali jsme sem dvouleté úsilí. Zároveň je to uzavření jednoho příběhu a otevření dalšího. Když se na to ale budu dívat objektivně, pro běžného posluchače už asi deska tolik neznamená, 80 % z nich se dostane jen k singlům.
Dan: Zásadní krok to pro nás je v tom, že už nejsme projekt o jednom dvou singlech, strávili jsme nad písničkami spoustu času. Vnímám album jako vyvrcholení posledních dvou let, kdy jsme se sehrávali, poznávali.
Ondra: Záleží na úhlu pohledu. Jestli člověk vnímá album jako nějakou placku, která před námi leží, pro většinu lidí to není podstatné. Ale kdo to vnímá jako kompilaci písniček, které už delší dobu hrajeme na koncertech, důležité to je, protože bez skladeb z desky by nebyly ani koncerty.
Mirai a Poetika vydají na podzim debutová alba a vyrazí na společné turné
Prošli jste několika změnami, začínali jste jako duo, pak se z vás stala trojice a nyní jste přibrali další dva členy. Byla cesta za deskou někdy trnitá?
Eda: Nejdřív jsme museli vzájemně poznat naše charaktery, každý z nás má totiž své dobré i špatné stránky. Naše tvorba musí být výsledkem kompromisu, nemůžeme každý lpět na svém egu. Z trojice na pětici jsme se rozšířili hlavně kvůli živému hraní, na koncertech nás doplňuje ještě kytarista Tomáš Kozina a bubeník David Hofferik.
Dan: Čekal jsem to horší. Každý jsme jiný, ale ve finále se ukázalo, že náš pohled na hudbu je v mnoha ohledech podobný. To naše sžívání dopadlo nad očekávání.
Patří vaši dva noví členové i do tvůrčího procesu, nebo se k vám připojují jen na koncerty?
Eda: Určitě do něj také patří. Nechtěli jsme sehnat dva kluky, kteří to budou dělat pro peníze jen proto, že vidí, že Poetika teď má hodně koncertů. Hledali jsme dva členy, kteří budou plnohodnotnou součástí a kteří to budou dělat se stejným přístupem jako my. První desku jsme dávali dohromady ve trojici, ale věřím, že na té další se už budou podílet i oni.
Universal představil talenty domácí scény, Poetika křtila desku, debutovala kapela Platonic
Vaše texty se hodně točí kolem toho, abychom prožívali svůj život naplno, také rekapitulujete svou cestu. Je pro vás tohle téma stěžejní?
Eda: Texty píšu já a snažím se psát vždy to, co žiju. Pro rappera je podstatné osobní sdělení. Nemůžu říkat, jaké je to mít nejnovější Lamborghini nebo jaké je to žít s miliony na kontě, když to tak nemám. To, o čem můžu psát s čistým svědomím, je jen můj život a impulsy, které vidím kolem sebe. Hudba pro mě vždycky byla vášeň, energie, bez které si život nedokážu představit. Chápu, že se s mými texty nemusí každý ztotožnit, ale přesto si nedokážu představit, že bych měl rapovat text, který napsal někdo jiný. Je důležité dojít k nějakému kompromisu, abych nemusel ustupovat ze svých hodnot a zároveň dělal hudbu takovou, jakou očekávají moji kolegové.
A tví kolegové se s texty na albu ztotožňují?
Dan: Smřil jsem se s tím (smích). Občas mám problémy s motivačními slogany, ale každý text je otázkou osobního vkusu. Pokud to neosloví mě, neznamená to, že to nemůže oslovit někoho jiného.
Ondra: Tohle téma vnímám jako součást uplynulého období a věřím, že další deska už bude tématicky jiná. Album se jmenuje Trinity hlavně proto, že trinity znamená trojice. Je to tedy deska hlavně o tom, jak jsme se poznávali, učili se spolu fungovat a navzájem se v sobě zorientovat. Každý jsme si navzájem nechali volné ruce v tom, co máme v kapele na starosti, myslím, že kdybychom si do toho pořád remcali, asi bychom se nikam nedopracovali.
Hvězda internetu a rádií Poetika: Užívejte si života tak, jako by po noci nepřišlo ráno
Vaše singly jsou úspěšné i v rádiích. Je to v dnešní době pro mladou začínající kapelu důležité, nebo si myslíte, že stačí mít milionovou sledovanost na YouTube?
Dan: Rádia pořád pomáhají. Určitě už u mladé generace vedou YouTube, Spotify a Deezer, ale pro generaci 25+ je rádio pořád důležitý zdroj novinek. Lidé poslouchají rádio v autě nebo v práci a dostane se tak k nim hudba, kterou by si třeba jinak neposlechli.
Eda: Být v rádiích není nutnost, obzvlášť u rapperů, kde jsou čísla sledovanosti na internetu opravdu velká. Ale my jsme se časem vyprofilovali spíš jako popová kapela a k populární hudbě pořád rádia patří, ať se to někomu lbí, nebo ne.
Foto: Alexandra Laňková
Před pár lety u nás nebylo běžné slyšet z rádií píseň, ve které se rapuje. Myslíte si, že už se u nás z rapu definitivně stal mainstrem?
Dan: Řekl bych, že na Slovensku jsou v tomhle pořád trochu napřed.
Eda: Zrovna jsem to chtěl říct. Je to asi 10 let, co Rytmus vyhrál Aurela, kterého pak slavně rozbil o zem. Má to přirozený vývoj, rap byl u nás dlouho na okraji zájmu a až díky mladší genaraci se dostává do popředí.
Ondřej: Řekl bych, že je to jen otázka času. Rádia reagují na poptávku posluchačů, pokud se u nás bude dařit interpretům, jako jsou Macklemore, Rihanna nebo Eminem, pak rádia rap nasadí.
V Česku se často škatulkuje. Ve vaší tvorbě se ale proplétá víc vlivů, mohli byste podle vás přispět k boření žánrových bariér?
Ondřej: Za sebe bych byl moc rád. Nemám rád, když se někdo strčí do nějakého žánru s tím, že to interpreta přesně vystihuje. O nás se říkalo, že napodobujeme ATMO music, a přitom ten člověk slyšel jednu dvě písničky, nikdy nebyl na našem koncertě. Podívejme se třeba na Nirvanu - dá se snad považovat za pop, když se jedna jejich písnička hrála v rádiu? Věřím, že tyhle škatulky jsou spíš pozůstatkem z minulosti a že za pět deset let už snad nikdo žánry nebude řešit. Proč by třeba někdo nemohl rapovat do klasiky?
A proč byste to nemohli být třeba vy?
Ondřej: Ano, proč ne. V jedné písničce na desce shodou okolností máme živý smyčcový kvartet. Proč dělat všechno podle šablon, když hudba je nekonečný prostor?
Dan: Asi ale ještě nejsme ve fázi, kdy bychom mohli říkat, že budeme něco bořit, měnit. Pokud by se něco takového stalo a byli bychom inspirací pro další interprety, byli bychom rádi, ale není to naším primárním cílem.
Čeká vás vaše první turné, které pojedete se skupinou Mirai, na co byste fanoušky pozvali? Budete na některé zastávce křtít album?
Ondra: Chceme, aby naše sety s Mirai nebyly oddělené, ale aby se proplétaly. Na turné představíme úplně nový koncept našich koncertů, chceme, aby písničky nebyly vizuálně zaměnitelné. Věřím, že se nám podaří udělat pořádnou show. Sice s tím nemáme žádné zkušenosti, ale dokud si nenabijeme hubu, nepoznáme, co je pro nás dobré.
Dan: Zatím jsme jezdili po akcích, kde jsme byli závislí na ostatních. Budeme konečně mít vlastní světla, vlastní zvuk a můžeme si tu show postavit podle sebe.
Eda: Bude to 8 unikátních zastávek s unikátním složením dvou kapel. Nebude to klasický koncert, jakých jedeme za rok 50, chceme oproti běžným akcím přinést něco navíc. Album Trinity pokřtíme 31. října v pražském Lucerna Music Baru.
MIRAI & POETIKA TOUR 2017:
6.10. Velké Meziříčí - Jupiter klub
7.10. Vratislavice - Kulturní centrum Vratislavice 101010
12.10. Brno - Metro music club
13.10.Ostrava - club Barák
14.10. Plzeň - Buena Vista club
20.10. České Budějovice - River club
27.10. Valašské Meziříčí - M-Klub
31.10. Praha - Lucerna Music Bar
text: Josef Martínek, foto: Alexandra Laňková, archiv
