Vydáno 15.11.2017 | autor: Daniel Folprecht
David Gilmour během kariéry absolvoval se svými kumpány nejeden projekt přesahující běžné meze. Se sedmi křížky na krku už sice hudební revoluce nedělá, ale invencí nestagnuje. A tak davy turistů v amfiteátru dávné zkázy vystřídal rockový velikán a vrátil mu jeho původní účel - zábavu.
Skladby:
5 a.m., Rattle That Lock, Faces Of Stone, What Do You Want From Me, The Blue, The Great Gig In The Sky, A Boat Lies Waiting, Wish You Were Here, Money, In Any Tongue, High Hopes, One Of These Days, Shine On You Crazy Diamond (Parts 1 - 5), Fat Old Sun, Coming Back To Life, On An Island, Today, Sorrow, Run Like Hell, Time / Breathe (In The Air) (Reprise), Comfortably Numb
21 trax / 148:33 min
Vydavatel: Sony Music
Zvěčněný loňský koncert jednorázově proběhl kinosály celého světa, nyní nastal čas na domácí poslech. Podstatným základem patřičného vyznění je pochopitelně nádherný zvuk, dávající adekvátní prostor veškerým precizně provedeným partům. A že nejsou zrovna aranžérsky odfláknuté. Profesorské výkony devítičlenného doprovodného souboru muzikantů zvučných jmen (m.j. Pratt, Leavell, Phillinganes) jsou samozřejmostí, potěšitelnější ovšem je, že frontmana s přibývajícím věkem nezrazují hbité prsty ani jistý hlas.
RECENZE: David Gilmour na velkém plátně - Návrat kytarové legendy do Pompejí
Gilmour navzdory psychedelickému období svého mládí šíří především klid a pohodu rozvláčných rockových písní a k vlastní minulosti se neobrací zády. Větší část vystoupení tak věnuje songům Pink Floyd (Wish You Were Here, Money, High Hopes, Coming Back To Life, Sorrow, Run Like Hell, Comfortably Numb, instrumentálka One Of These Days ad.), v jejichž řadách v historické aréně pod Vesuvem vystoupil již v roce 1971 na památném koncertu pro filmové kamery.
Floydovské kompozice přílišných inovací nedoznaly - včetně The Great Gig In The Sky, která odjakživa dává značný prostor ženskému hlasu a Gilmourovy vokalistky se s ní popasovaly skvěle - přesto úroveň materiálu navzdory značnému časovému oblouku nekolísá. Písně ze sólové dráhy vedle léty prověřených kolektivních hitů bez obtíží obstojí.
S hudebním obsahem souzní i booklet, v případě Gilmoreových sólovek tradičně nádherně zpracovaný formou knížky v tvrdých deskách. Show Pink Floyd bývaly neodmyslitelně spjaty s výraznou vizualizací a velkou váhu jí na svých koncertech přikládá i sám zpívající kytarista.
Ovšem audio záznam Gilmourova pompejského vystoupení opět prokázal životnost poctivé muziky i bez optického vjemu. Alespoň umožňuje věnovat veškerou pozornost hudbě samotné. S Gilmourem je to jako s kvalitní whisky - i když jej nemusíte vychutnávat denně, při každém návratu vás zahrne příjemným prožitkem.
Témata: David Gilmour, Pink Floyd, Live At Pompeii
4,00
čtenáři
hlasuj