RECENZE: Foo Fighters i z mála dělají zemětřesení

Foo Fighters

Concrete and Gold

Skladby:

T-Shirt, Run, Make It Right, Sky Is A Neighborhood, La Dee Da, Dirty Water, Arrows, Happy Ever After (Zero Hour), Sunday Rain, The Line, Concrete and Gold

11 trax / 48:17 min

Vydavatel: Sony Music

To, že Dave Grohl patří mezi nejvýraznější postavy současné hudby, nemůže rozporovat snad nikdo. Ve světě laciného pozlátka působí pořád tento vousatý muž jako maják na útesu, k němuž se dá svým způsobem vzhlížet, i přes to, že se nikdy komerčnosti nijak srdnatě nebránil. Pořád zanechává dojem milého, ryzího člověka. Někomu jeho pompézní gesta mohou přijít prvoplánová, naivní, hloupá a ohraná. Ale všechny tyhle věci z jeho úst zní tak nějak uvěřitelně až hmatatelně. V tomhle duchu se nesou i jejich poslední vydané skladby. Přes všechna ta léta, co má tahle americká, snad už se za chvíli bude moci pyšnit přízviskem "legendární", kapela za sebou, se stále brání kýčovitému zvuku. Do Bruce Springsteena mají Foos stále ještě daleko. Jak třeba zvládli dokázat na jejich nedávném pražském koncertě.

Hudební revoluce se nekonala ani tentokrát. Pušky pokojně leží v koutech, proletariát klidně spí. Nicméně Foo Fighters jdou i na devátém albu Concrete and Gold stále vpřed, byť to jsou spíše mravenčí krůčky. Nikdo jim nemůže vyčítat, že by zanevřeli na progres, ač jsou vůči novotám dosti konzervativní.

LEGENDY U LEGEND NA NÁVŠTĚVĚ

I tak se ale neubránili trošce koření. Novou desku opentlili přítomností několika významných hostů. Ať už je to Alison Mosshart z The Kills, která se objevila ve skladbách The Sky Is a Neighborhood a La Dee Da nebo Paul McCartney, jenž si zabubnoval v songu Sunday Rain. Nicméně na těchto návštěvnících deska nestojí a Foo Fighters i v písních s návštěvami zní pořád jako Foo Fighters, i když je ten punc zvláštnosti více než zřetelný. Nikdo nemůže chtít, aby mu cizí lidé nahráli album. Ačkoliv byl kolem všech hostí v médiích solidní humbuk, nijak to nezastínilo hudbu jako takovou, a tak vše dobře dopadlo.

LIVE: Božští Foo Fighters si v Praze přizvali nečekaného hosta

SÍLA HLASU

Texty znějí skrz Grohlova ústa silně. Opět využil své přednosti a velká část textů je křičena. Doslova jde všechno z hloubi jeho duše, ať už to zní sebevíc kýčovitě. Foo Fighters jsou stadionová kapela, co potřebuje silná slova, silné refrény a nic z toho na Concrete and Gold nechybí.

Foo Fighters budou znít vždycky trochu melancholicky, nikdy ze sebe nesmyjí nirvanovské stigma a Courtney Love je asi opravdu milovat nebude. Je však důležité si uvědomit, kolik lásky visí ve vzduchu kolem jejich skladeb. Nemusíme se brodit v těžko uchopitelných metaforách, jen si užít přímočarost. I ta se dá dělat nápaditě. Zemětřesní může nastat i při pádu šicí jehly na zemi.

Text: David Stoklas

Témata: Foo Fighters, Dave Grohl, rock, grunge