RECENZE: Marek Ztracený nabízí chytlavé písničky pro obyčejné lidi

Marek Ztracený

Planeta jménem stres

Skladby:
Když tě život kope do zadku, Planeta jménem stres (feat. Rytmus), Dokonalej, Tak se nezlob, Víc než hádky (feat. Tereza Mašková), Obyčejný člověk, Obchodník s problémy, Tak ti tu říkám, Už je to tolik let, Stačí věřit, Až se tě někdo zeptá

11 trax / 36:40 min

Vydavatel: Supraphon

Čerstvě pětatřicetiletému Ztracenému se v poslední době daří vše, na co sáhne. Už dávno se zbavil nálepky autora jednoho hitu (Ztrácíš), ustál divoká léta, která charakterizují názvy jeho alb V opilosti a Pády, a dobrou autorskou formu prokázal před dvěma lety nahrávkou Vlastní svět. Ne nadarmo mají o Ztraceného písně zájem i další interpreti a skladby jako Ta pravá (Karel Gott), Protože (Lucie Bílá) nebo Já nemám strach (Hana Zagorová) patří v jejich repertoárech k těm lepším.

Také na své novince překvapivě prezentované ve dnech jeho úspěšných koncertů v pražské O2 areně je Ztracený podepsaný pod všemi skladbami. Jak tenhle kluk ze Šumavy sype z rukávu jednu melodii za druhou, je opravdu nevídané. Při skládání mu nekoukáme přes rameno, takže nevíme nic o jeho tvůrčí lehkosti či obtížích, ale od první písně Když tě život kope do zadku vše působí velmi přirozeně a snadně.

LIVE: Marek Ztracený si v O2 areně plnil sny

Chytlavé písně, hymny pro životní outsidery, příjemný hlas a občasné češtinářské prohřešky v textech, které díky tomu působí o to víc civilně a přirozeně, rozhodně by se jim však měli vyhnout milovníci náročné literatury. Prostě Ztracený, jak ho jeho příznivci znají a rádi se s jeho tvorbou ztotožňují. A vůbec jim na rozdíl od různých hudebních progresivistů nevadí, že se jeho rukopis příliš nemění.

S malou pomocí Jágra

Pokud na tomto albu najdeme nějaká překvapení, jsou to hosté. Spoluautorem textu titulní písně je hostující rapper Rytmus, který skladbě dodává napětí a gradaci. Druhým hostem se stala Tereza Mašková v duetu Víc než hádky. Po předchozí spolupráci s Martou Jandovou si Ztracený tentokrát vybral jemnější projev a dokázal, jak je silný a uvěřitelný v milostných písních.

Další přednost tohoto úspěšného interpreta tkví v tom, že i když by mohl nosit nos nahoru, zůstává nohama na zemi a neztratil příjemný sebeschazovačský humor, jaký projevuje v textech písní Dokonalej nebo Obchodník s problémy.

Prvním singlem se stalo rozverné Tak se nezlob, které má ambice stát se největším hitem z tohoto alba. Zejména když k singlu také vznikl vtipný videoklip plný známých tváří včetně Jaromíra Jágra, kterému v něm jde hra na mandolínu lépe než v současné době jeho Kladnu hokej. Přestože je Ztraceného produkce poměrně čitelná, dokáže své love songy vybalancovat přitvrzením, jako to učinil v kousku Obyčejný člověk.

Ve svém věku má Ztracený nárok na jisté zmoudření, proto má logiku i jeho zamyšlenější skladba Už je to tolik let. Ukázkou ochoty jít se svou kůží na trh je závěrečná píseň Až se tě někdo zeptá. Poté, co programoví cynici neměli šanci na předchozím albu vydýchat jeho velmi osobní Píseň rodičům, přichází s další "rodinnou skladbou", tentokrát napsanou pro syna. Taková nehraná upřímnost někoho dojme, jiného zase popudí, ale všechno je lepší než umění, které nevyvolá žádné emoce.

Kdyby Ztracený nebyl hudebník, ale politik, byl by nejspíš kvůli absenci elitářství označován za populistu. Takhle je prostě popař. A není jeho chyba, že tyhle výrazy dostaly hojným využíváním v negativním smyslu hanlivý přídech.

text: Roman Jireš

Témata: Marek Ztracený, Planeta jménem stres