Vydáno 15.11.2016 | autor: redakce
Korn se naštěstí neřídí rčením o tom, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Proto mohli ve svých řadách před pár lety přivítat bývalého člena a nyní přicházejí s deskou, která je vrací až na začátek milénia. A tato cesta zpátky časem je plná příjemných vzpomínek.
Korn novinky představí v roce 2017 také v Praze
Skladby:
Insane, Rotting In Vain, Black Is The Soul, The Hating, A Different World, Take Me, Everything Falls Apart, Die Yet Another Night, When You're Not There, Next In Line, Please Come For Me
11 trax / 40:34 min
Vydavatel: Warner Music
V dnešní záplavě muziky je vzácná každá taková, u které dokážete bez problémů identifikovat autora. Pokud navíc nepotřebujete čekat na nástup zpěváka, protože je jasno po prvním hrábnutí do strun, je zřejmé, že máte tu čest s mimořádnou kapelou. Do skupiny vyvolených patří i průkopníci nu metalu Korn. Bez ohledu na to, že uvedený žánr má vrchol za sebou, nad partou z kalifornského Bakersfieldu se zatím voda nezavřela. A soudě dle novinky The Serenity Of Suffering se tak ještě dlouho nestane, protože koncem října vypustila do světa nejlepší album za posledních minimálně deset, ale spíš patnáct let.
Skupině budiž přičteno ke cti, že odmítá celou kariéru pokračovat v pohodlných a úspěchem posetých kolejích. Však za to byla také "po zásluze" potrestána nepochopením a odmítavým postojem části fanoušků, které nenadchlo album Untitled, do dubstepem ovlivněnému The Path Of Totality se mnozí ani nesnažili proniknout. Po tomto díle následovalo další přehození výhybky, které bylo přičítáno návratu kytaristy Briana "Heada" Welche. Jestliže předchozí CD The Paradigm Shift bylo příslibem, nyní dostal Welchův comeback definitivně smysl. Svůj podíl na výtečně odvedené práci má jistě i producent Nick Raskulinecz, který pomáhal k navrácení na hudební mapu třeba Alice In Chains (alba Black Gives Way To Blue a The Devil Put Dinosaurs Here).
Korn se vrací do Prahy! Představí jednu ze svých nejintenzivnějších desek
Nejedná se o klasický návrat ke kořenům, tedy do poloviny 90. let. Tak syrová deska není. Spíš máme co do činění s kombinací old-schoolové a modernější podoby Korn, kde své místo mají kromě agresivity i silné melodie. Na své si přijdou obdivovatelé brutálních riffů "Munkyho" a "Heada" nebo "Fieldyho" typické basy. Jonathan Davis si démony také ponese až do hrobu, takže není těžké mu uvěřit všechnu tu bolest, strach, nenávist, naštvanost, boj se závislostí, boj o zachování abstinence, boj se životem jako takovým...
Jakkoliv to může znít neuvěřitelně, kdyby mělo být CD The Serenity Of Suffering charakterizováno jediným slovem, mohl by padnou výraz "radost". Byť zrovna tento termín nemá v textech Korn místo. Z nahrávky ale doslova sálá radost pěti muzikantů ze společného tvoření a hraní. Stejné duševní rozpoložení se zmocní zejména starších fanoušků. Když se navíc k Davisovi v songu A Different World připojí Corey Taylor (Slipknot, Stone Sour), snadno podlehnete dojmu, že nu-metal může znovu drtit hitparády. To se sice nestane, ale na kladném hodnocení jedenácti nových songů to nic nemění.
Nahrávka zní svěže a aktuálně, nejde o žádné zoufalé vyvolávání duchů. S originalitou je to horší, a to včetně pojmenování tracků. Zatímco na Untouchables najdete song Hating, nyní je to The Hating. V tomto směru by větší invence neškodila. Jinak u kapel, které jsou aktivní přes dvacet let, většinou není inovace klíčovým faktorem úspěchu. Často je dokonce vyloženě nežádoucí. O tom by mohla zrovna tahle banda dlouze vyprávět.
BEST TRAX: Insane, Rotting In Vain, A Different World
ZKUS TAKY: Hellyeah - Unden!able, Deftones - Gore, Rob Zombie - The Electric Warlock Acid Witch Satanic Orgy Celebration Dispenser
text: Tomáš Rumler
Témata: Korn, Slipknot, metal, nu-metal
4,00
čtenáři
hlasuj
