RECENZE: OneRepublic na Oh My My kopírují, kde se dá

OneRepublic

Oh My My

Skladby:
Let's Hurt Tonight, Future Looks Good, Oh My My, Kids, Dream, Choke, A.I., Better, Born, Fingertips, Human, Fingertips, Lift Me Up, NbHD, Wherever I Go, All These Things, Heaven

16 trax / 60:26 min

vložte odkaz, text nemažte

Vydavatel: Universal Music

Ambice Ryana Teddera neznaly mezí a vlastní skupina mu byla malá, proto velmi rychle začal skládat hity i pro ostatní, namátkou jmenujme alespoň spolupráci na Do It Well Jennifer Lopez, Halo od Beyoncé nebo The Miracle (Of Joey Ramone) od U2. Právě irští megalomani jsou Tedderovými dlouholetými vzory a není žádné tajemství, že by z OneRepublic rád udělal podobnou atrakci jako Coldplay nebo právě U2.

LIVE: One Republic lapali po dechu před projekcí Hradčan

Dosud se mu to ostatně docela dařilo, zádrhel však nastal v podobě alba Native, které díky příklonu k elektronické a taneční hudbě fanoušci nepřijali zrovna s nadšením. Nebýt takřka na poslední chvíli vydaného singlu Counting Stars, z něhož se následně stal další z jejich velkých hitů, vzpomínali bychom na éru poslední desky jako na propadák.

HITY, KAM SE PODÍVÁŠ

Poznámka o posledním albu není náhodná, jestliže si totiž poslechnete novinku Oh My My pozorně, neujde vám, že se z minulého přešlapu pánové poučili a spíš než taneční věci typu If I Lose Myself na čerstvém počinu servírují pop-rockovější a zemitější skladby, které se v lecčems blíží jejich starším hitům. Téměř každá skladba začíná brnkáním na akustickou kytaru, na níž se pak navaluje mohutná produkce, která z ní za každou cenu musí udělat hit. Svět OneRepublic už takový je, každá skladba musí být potenciálním singlem schopným šplhat v příčkách hitparád jedině vzhůru. Lhostejno, že snad až na oduševnělou Human o hovorech s Bohem bude mít generický text, jehož děj je spíše heslovitým popisem, ať už lásky, nebo obecně přístupu k životu, hlavní je, že refrén musí být úderný a vyloženě vybízet k výbuchu konfet na stadionech.

Ano, daří se to. Více než hodinové album obsahuje šestnást skladeb a skoro každá z nich se může stát velkým hitem. Beze srandy, tak napumpovanou desku ještě rodáci z Colorada nenahráli a můžete se vsadit, že za rok budete znát řadu písní nazpaměť, protože na tohle se rádia slétnou jako supi. Pochválit musíme i nečekané a přínosné hosty v podobě Santigold, dua Cassius a legendárního Petera Gabriela, protože jejich společné dílo A.I. bude velmi brzy vévodit všemožným článkům o těch nejvíce překvapivých spolupracích mezi umělci z rozdílných světů. 

INSPIRUJÍ SE U DRUHÝCH

Jenže to je jen jedna stránka mince. Tou druhou je původnost a originalita a v té už autoři čtvrté studiovky prohrávají hned v několika případech. OneRepublic kradou, kde to jen jde, a skoro v každé skladbě můžete vypozorovat motiv nebo melodii, kterou už jste v minulosti někde slyšeli. Nemusíte dokonce ani být chodící hudební databanka, jejich "vypůjčování si" pozná i běžný posluchač mainstreamových rádií. Ve Future Looks Good zaznamenáte klávesový motiv z A Sky Full Of Stars od Coldplay, Better stojí na melodii Sail rockových Awolnation, titulní Oh My My má bublající basu a zmodulované vokály po vzoru Daft Punk, v Kids má Tedder podobné frázování jako The Weeknd v Can't Feel My Face. Narazíte i na odkazy na Imagine Dragons a spousty dalších.

Otázkou tedy není, zda z Oh My My OneRepublic vykřešou nějaké nové hity. To bezpochyby ano. Je ale na zvážení každého posluchače, zda jim jejich kradení odjinud přijde jako dostatečně vážný argument, proč album kritizovat, či nikoliv. Za iREPORT tedy hodnotíme na stupnici uprostřed a vy si jednu hvězdičku přičtěte nebo odečtěte podle toho, jak moc vám jejich nepůvodnost vadí.

text: Jan Trávníček

BEST TRAX: Heaven, Let's Hurt Tonight, A.I.
ZKUS TAKY: Coldplay - A Head Full Of Dreams, Maroon 5 - It Won't Be Soon Before Long, Switchfoot - Where The Lines Shines Through

Témata: OneRepublic, Ryan Tedder, Coldplay, U2, The Weeknd, Peter Gabriel, Daft Punk, Imagine Dragons, pop, rock