RECENZE: Roger Waters má stále co říct, i když podobnými prostředky jako před lety

Vydáno 01.07.2017 | autor: Roman Jireš

Na konci 80. let Roger Waters po odchodu z Pink Floyd uštěpačně ocenil jejich tehdejší album A Momentary Lapse of Reason prohlášením, že "zní skoro jako Pink Floyd". Dnes by mu to David Gilmour a spol. mohli vrátit prohlášením, že Watersovo první studiové album po pětadvaceti letech Is This the Life We Really Want? zní jako následovník floydovských klasik Animals a The Wall. Netřeba se však obávat, že jde o nějakou vykrádačku sebe sama.

RECENZE: Roger Waters má stále co říct, i když podobnými prostředky jako před lety RECENZE: Roger Waters má stále co říct, i když podobnými prostředky jako před lety

Roger Waters

Is This The Life We Really Want?

Skladby:
When We Were Young, Déja Vu, The Last Refugee, Picture That, Broken Bones, Is This The Life We Really Want?, Bird In A Gale, The Most Beautiful Girl, Smell The Roses, Wait For Her, Oceans Apart, Part of Me Died

12 trax / 54:06 min

vložte odkaz, text nemažte

Vydavatel: Sony Music

Waters má stále co říct, i když podobnými prostředky jako před lety. Možná, kdyby takové album vydával každoročně, bylo by to lehce nudné. Ale jednou za čtvrt století se jedná o velkou událost. Nahrávka vydaná krátce po zahájení turné Us + Them navazuje na Amused to Death z roku 1992. Mezitím v roce 2005 vyšel záznam díla Ça Ira, ale to je doslova a do písmene jiná opera.

LIVE: Roger Waters obehnal Prahu zdí, ale bylo snadné ji přeskočit

Nečekejte, že si u Is This The Life We Really Want? nějak odpočinete. Pokud vás alespoň trochu zajímá svět, ve kterém žijeme, tak se nejspíš zdravě naštvete. A o tom to je. Umění má probouzet z letargie a Waters to umí ve svých třiasedmdesáti letech. Nahrávka, se kterou mu pomáhal producent Nigel Godrich, známý především z úspěšné spolupráce s Radiohead, se dá brát díky textům jako politická výzva, ale rozhodně se nejedná o lacinou předvolební agitku. Waterse zjevně tíží pokrytectví a nespravedlnost, tedy témata, o kterých zpíval už jako člen legendárních Pink Floyd.

WATERS NA NALÉHAVÉ SDĚLENÍ NEPOTŘEBUJE PŘEMÍRU SLOV A NOT

Kdyby nebylo tak zprofanované, dalo by se album Is This The Life We Really Want? označit slovem "angažované". A rozhodně burcující. Je však i nemilosrdně osobní, například ve skladbě Déja Vu postavené na komorně znějící kytaře, v níž se autor vypořádává se známkami stárnutí. Album Wish You Were Here připomíná svým "rádiovým" úvodem jedna z nejsilnějších písní Watersovy novinky The Last Refugee s aktuální tématikou terorismu a uprchlíků.

Svoji nenapodobitelnou naléhavost pak Waters dokazuje v Picture That nebo dalším kandidátu na hit Smell The Roses, který ukazuje, jak silnou stránkou je jeho originální vokál. A Wait For Her s pozvolna neodvratnou gradací je prostě nádherné, přestože by se klidně mohlo objevit už před lety na The Wall. Is This The Life We Really Want? je důkazem, že opravdový umělec nepotřebuje zase tolik slov a příliš not, aby vytvořil velké sdělení.

text: Roman Jireš

Témata: Roger Waters, Pink Floyd, rock

4,00

čtenáři

hlasuj
zavřít