Vydáno 03.01.2016 | autor: Josef Martínek
První desku musela kvůli smlouvě vydat už pár dní po vítězství v SuperStar, šlo přitom o sbírku coververzí. První "opravdové" album, tentokrát už autorské, ale zrálo přes dva roky. Shodou okolností vyšlo koncem roku zrovna v době, kdy televizní diváci korunovali novou SuperStar. Že jí talentovaná Emma Drobná ukradla pozornost, ji ale zas tak mrzet nemusí. Sabina se totiž konvencím televizní show úspěšně vzepřela a nahrála desku podle vlastního rozumu.
Sabina a její kapela
Skladby:
Sirkama, Louky, pole, lán, Skládám si obrázky, Sen, Perníkový poupata, Prstýnek, Donuť mě, Poloviční touha, Noc i den, Malá večerní
10 trax / 37:48 min
Vydavatel: vlastní náklad
Je všeobecně známo, že vyhrát v Česku SuperStar bývá často spíš danajským darem. Místo vysněné kariéry a davů fanoušků čeká na vítěze tak maximálně pár "supů", snažících se ulovit dalšího nebožáka pro své nové muzikály nebo mu s cílem snadného výdělku vnutit nějakou disko odrhovačku. Sabina Křováková, křehce vypadající blondýnka, která když otevře pusu, řeže silněji než motorová pila, se ale jen tak nedala a řídila se heslem "méně je více". První "vlastní" deska totiž evidentně nemá ambice oslovovat masy.
Sabina je autorkou hudby i textů a album Sirkama natočila se svou novou kapelou. Potenciální rádiový hit se mezi deseti písničkami neukrývá, poctivý pop-rock s osobitými texty, který nejde vždy na první dobrou, je ale příjemná kompenzace. A docela pestrá. Jestliže se nad otvírákem Sirkama vznáší oblak tajemna a napětí, jež dokresluje souboj živlů, v Donuť mě jde s rozervaností až do morku kostí a Sen má zase až pohádkovou kulisu.
Sabina Křováková interview: Z Janis Joplin jsem šílela
Sabina má v sobě stále kus rebelky, ale zároveň je v jejích písničkách daleko víc civilnosti a méně nabubřelosti než v repertoáru řady tuzemských rockerů. Když totiž ve skladbě Perníkový poupata zpívá "Do rána ti neprominu, že viděl jsi mě plakat" nebo v Poloviční touze zuřivě artikuluje, že "Tvoje vlasy na polštáři nic neznamenaj", je jasné, že nechce stavět jen na image "rockové princezny". Mezi jednotlivými skaldbami lze slyšet pojítka, tedy výhodu autorských alb, kde nejde jen o prázdná slova jako povinnou výplň hudby.
Tolik přitom nevadí, že Křováková není jako autorka kdovíjak invenční. Bere nás do různých uliček ve skutečnosti docela citlivé holčičí duše, zpívá o svých láskách, pocitech, různých kontrastech a občas se vyřve i z nějaké té bolístky. Nepřikrášlenost, se kterou svoje příběhy vypráví, je ale v době, kdy je in se schovávat pod maskami, moc hezkou vlastností. A když už se vzdálí ze svého intimního pokojíčku, je z toho průlet světem snů a odkazů k přírodním silám, aniž by se vám z těch metafor zatočila hlava.
iREPORT pokřtil nový design, byli u toho Lake Malawi, Lipo, Support Lesbiens i Sabina Křováková
Sirkama nebude deskou, která by trhala hitparády nebo vyhrávala v obchoďácích. A už vůbec není naleštěnou neosobní deskou SuperStar, kde by za nitky tahali hladoví obchodníci. Sabina k ní nepřistoupila jako ke vstupence ke kariéře mainstreamové hvězdy, ale spíš jako ke svému tajnému deníčku. S trochou štěstí jí bude odměnou úspěšná klubová dráha.
Josef Martínek
3,50
čtenáři
hlasuj
