Thom Fröde (Imodium) interview: Jsem rád, že jdeme proti proudu

Thome, s Imodium vydáváte pátou desku s názvem Element, která je tvrdší než předchozí Valerie. Souhlasíš s tímto názorem?
To říká každý, už jsi dnes asi třetí. (smích) Nezdá se mi, že by byla tvrdší, možná je to dáno zvukem, než že bychom vytvářeli těžší a zahuštěnější aranže. Je pravda, že jsme si dali záležet se zvukem jako takovým a že jsme si ze začátku řekli, že bychom ho chtěli zahuštěnější, ale to neznamená zákonitě tvrdší. V minulosti jsme kolikrát měli tvrdší riffy. Jsem rád, že je deska vyrovnaná, což se nám v minulosti občas nedařilo, a je víc kytarovější.

SOUTĚŽ: Imodium Element tour

Hodně kapel poslední dobou měkne, zato vy se pořád držíte toho svého...
Je pravda, že mnoho kapel si říká rockových a přitom už kytary skoro nepoužijí. Takže jsem rád, že jdeme trochu proti proudu. (smích)

CHTĚL JSEM ZKUSIT JINÝ SMYSL PRO POETIKU

Na desce máš duet Spirit se SharkaSs, jak vznikla tato neobvyklá spolupráce?
Bylo to podobné, jako s prvním singlem Proud, kdy jsme chtěli udělat některé věci jinak. Třeba Proud je špinavá a sprostá písnička po zvukové stránce, toužil jsem po něčem takovém už u alba Valerie, jen jsem neměl odvahu. Proud nicméně vzbudil dost reakcí, i rozporuplných. Nám se vyvolaný zájem líbil, tak jsme chtěli udělat dost podobnou věc, jen protikladnou. Což je právě song se SharkaSs, kdy jsem chtěl zkusit krom duetu s dívčím hlasem i někoho, kdo je mimo náš okruh fanoušků a mimo žánr obecně.

Rybičky 48 a Imodium vyprodali jako Správní chlapi plzeňskou Šeříkovku

Sešlo se víc okolností. Jednak jsme se potkávali ve vydavatelství, ale zároveň jsem to delší dobu nosil v hlavě. Baví mě jako člověk, jak je v dobrým slova smyslu drzá a dělá si věci po svém. Má svůj názor a umí si za ním stát, což já jsem třeba v jejím věku neuměl. Teď jsem dost u hodně věcí věděl, jak je chci udělat, což jsem dříve taky moc nevěděl. V některých věcech jsem konečně našel sám sebe. Padla mi do oka, líbí se mi, jak se s tím nepáře a že ráda zkouší nové věci, nemá hranice a limity, proto asi do toho šla. Svůj part si napsala sama, což je poprvé, kdy je na desce text od někoho jiného než ode mě. Původně jsem si myslel, že jí text napíšu, ona mě s tím poslala do háje, takže je to čistě autentické. (smích) Ještě jedna zajímavost, u posledního songu Válka a mír mi pomohl s textem Kuba Ryba z Rybiček 48. Což je druhá výjimka, kdy jsem poprvé oslovil někoho jiného, chtěl jsem si zkusit zpívat jiný texty, jiný smysl pro poetiku.

A jak ti to šlo?
Nešlo, jak jsem to dopředu tušil. (smích) Nesedlo mi to kvůli frázování apod. Takže nakonec z toho je spolupráce půl napůl. Navíc s Kubou jsme ve stejném věku, takže cítíme věci podobně. V životě by mě ale nenapadlo, že společně s někým napíšu text.

VIDEO: Imodium se v singlu Spirit spojili s rapperkou SharkaSs, klip natočili ve vězení

Složil bys někomu písničku?
No, když vidím, jak to jde mně pro "moji potřebu", tak nevím, nevím. (smích) Rád bych to ale někdy zkusil. Dokonce jsem byl o to již několikrát požádán, např. Michal Máka ze Supraphonu chtěl, abych složil něco pro Gotta, ale to by se Karel asi divil. (smích) Strašně rád bych si zazpíval něčí písničku, jako tomu bylo třeba u projektu Petra Kunzeho Abendland. A čím by to bylo víc vzdálené od mého žánru, tak tím líp. Ale rappovat mě nikdo neuvidí (smích), to mi fakt nejde.

Jakou roli plní ostatní členové v kapele, co se týká podílu na textech a hudbě?
Hudbu tvoříme spolu, já textuju… Jen jak změnil původní plán, kde budeme desku točit, tak to dopadlo tak, že jsem celkovou produkci dělal nakonec sám. 

RECENZE: Na Imodium se šlo do kina. Ve svých dokumentech ukázali bytové turné i koncert ve vězení

Jaký byl původní plán?
Chtěli jsme to udělat stejně, jako byl model u alba Valerie, kdy jsme spolupracovali s Martinem Volákem. U Elementu jsme se pustili do stejné spolupráce, udělali jsme tvrdou práci, ale jak jsme přešli do našeho studia v Hradci, zjistili jsme, že to ani jednu stranu nebaví. Potřebovali jsme změnu. Našli jsme náhradní nahrávací studio v broumovském klášteře a pokračovali jsme sami. Honza Zázvůrek, který míchal předchozí desku, míchal i tuto. Sami bychom to nezvládli, ale veškeré nahrávací procesy jsme měli ve vlastní režii.

POTŘEBOVALI JSME ZMĚNU, DESKU JSME SI NAHRÁLI SAMI

Jaké bylo mít to celé na svých bedrech?
Když se to ještě spojí s psaním textů, tak to byl dost náročný proces. Neradil jsem se s nikým. Co jsem se naučil v životě, tak jsem tu zúročil. Ohledně zvuku a aranží jsem vše konzultoval právě s Honzou Zázvůrkem. Kdybych věděl, co vše za tím bude, nevím, jestli bych do toho šel znovu. S podobnou situací jsme se setkali už před sedmi lety při práci na desce Polarity, kterou jsme si dělali sami. Možná to tehdy bylo ještě těžší. Pamatuji se, jak jsem se tehdy zařekl, že do toho už nepůjdu, ale neplánově jsem musel. Příště bych rád zvolil jinou variantu, je to přeci míň náročnější. (smích)

Čím si deska vysloužila název Element?
U každé desky to mám tak, že si musím dát jednotící téma, kolem kterého se budu točit, ať už se to týká textů, vizuálu, merche, koncertů…. Ještě k tomu mám rád film Pátý element, tak to celé začalo do sebe krásně zapadat. Navíc se ti mockrát v životě stalo, že sis řekla, to je znamení. A to se stalo přesně u této desky. Myslím si, že je to nejlepší motiv, který se nám kdy povedl a se kterým se dá krásně pracovat.

Kdo dělal vizuál?
Michal Skořepa, který je nejenom talentovaný na muziku, ale i na grafiku. Hned od začátku jsem chtěl, aby deska měla kreslený vizuál. Několika grafikům jsem zadal téma, což mělo být vyobrazení všech čtyř základních elementů včetně pátého, který je nepopsatelný a je na každým z nás, jak si ho vybaví. Michal nejlépe splnil zadání a jsem rád, že je vidět jeho jasný rukopis, který není na první pohled jednoduchý vizuálně, ale musíš se na něj podívat víckrát a vždy v něm najdeš něco nového.

S Michalovou kapelou Stroy vyjedete také na turné k desce, že?
To je jenom třešnička, která z toho všeho vyplývá. Máme rádi Stroy a muziku, kterou dělají. Jednou jsme seděli s Michalem a povídali o tom, jak nahrávali v LA u vysněného producenta a došli jsme k tomu, že ještě nejeli turné po republice. Slovo dalo slovo a domluvili jsme se. Na turné vyrážíme jako dvě spřízněné kapely, které navíc přizývají lokální kapely, které by si rády s námi zahrály. Na každé zastávce bude symbolický křest, jen v Praze, v Hradci Králové a v rodném Broumově bude větší.

Kdo jede na podzimní turné (I.): Tomáš Klus, Zrní, Michal Hrůza, Imodium a další

Na všech zastávkách máte vybrané lokální kapely?
Už zbývá obsadit asi jen jedna zastávka, nejvíce jsme překvapeni, že jsme dlouho nemohli nikoho najít v Brně po tom, co nám jedna parta odpadla. Sám se těším na jednotlivé kapely, že si je poslechnu a potkám se s nimi.

Ještě před vydáním desky, které je naplánováno na 29. září, vás čeká 27. září in-store koncert v Supraphon Muiscpointu, odprezentujete na něm všechny nové písničky?
Vůbec. To bychom nestihli. (smích) Určitě zahrajeme akusticky pár nových písní. Těším se na to, bude to jiné, než klasický klubový koncert. Potkáme se s lidmi, kteří si budou moci od nás nechat podepsat cokoliv, dostanou desku s předstihem ještě za lepší peníze a dáreček.

V rámci klubových koncertů přehrajeme dobrou polovinu nové desky. Myslím si, že by šla přehrát celá, protože nemá komplikované pasáže, jako tomu bylo u jiných desek, ale ještě uvidíme. Do Prahy bychom rádi pozvali všechny naše hosty (Sharkass, Michal Skořepa, Michal Pelant), kteří se objevili na desce, včetně části orchestru Kolíňanka, se kterou jsme si v létě dvakrát zahráli.

NEDOKÁŽU ŽÍT BEZ LÁSKY, HUDBY A ...

Na desce je 11 písní neboli elementů, kdybys měl vyjmenovat 11 věcí, bez kterých bys nedokázal žít, co by to bylo?
Bez svých zvířat, mojí holky, lásek, rodiny, hudby, kapely a když je vyjmenuju jednotlivě, tak jich bude určitě dohromady 11 … A to nesmím zapomenout na gin s tonikem a Jacka Danielse. (smích)

Thome, máme po létě a festivalové sezóně, jaký koncert sis nejvíc užil?
Nejvíc jsem si užil Rock For People, kdy po nás hráli Paramore, Mastodon a další. Když máš šatnu mezi nimi a pohybuješ se tam, v té malé "vesničce" uprostřed festivalu, celý den, je to zážitek, který jen tak nevymažeš z hlavy. Možná až tak, že považuješ věci, co se děly v backstage, za hodnotnější než samotné hraní na festivalu. (smích)

Text: Hana Bukáčková, foto: Tomáš Klíma, archiv

Témata: Imodium, Element, Thom Fröde, SharkaSs, Spirit, Divoká řeka, Proud, Michal Skořepa, STROY, Valerie