Vydáno 14.03.2018 | autor: Daniel Folprecht
Za letošním Žebříkem, který se nesl v duchu oslav pětadvaceti let fungování, se ohlédněme ještě prostřednictvím ankety. V rámci tradičního Žebříkání položil Daniel Folprecht po třech otázkách šestici osobností. Odpovídali Petr Janda, Lenny, Jitka Schneiderová, Giudi, Honza Křížek a Žofie Dařbujánová z Mydy Rabycad.
ŽEBŘÍKÁNÍ: Mají Petr Janda, Žofie Dařbujánová, Lenny a další rádi ticho?
1. Máš vzhledem ke své profesi rád/a ticho?
2. Který hudební nástroj je tvůj nejoblíbenější?
3. Jaké máš letos pracovní plány?
1. Nevím proč, ale v první řadě mě napadá název kapely mýho táty The Sound of Silence, což si vypůjčili od Simona a Garfunkela. Ale ticho mám rád, hledám ho čím dál častěji. Třeba na józe, který se věnuju už rok. Nacházím ho ale velmi obtížně a je to něco, co mi asi chybí. Ticho má v sobě nějakej léčivej účinek.
2. Hlas. Na výběr mám ale z více nástrojů a musím říct, že bez piana si nedokážu život představit. V posledních letech jsem díky hraní vedle Radima Hladíka v Blue Effectu hodně získal vztah ke kytaře. Takže to jsou dva nástroje, který držím každej den v ruce.
3. Teď mám před sebou s kapelou křest mojí desky a s toutéž kapelou bych chtěl začít hrát v létě fesťáky a další akce. Vypadá to, že se budu taky znovu účastnit s Cirkem La Putyka představení Hit. Uvidíme. Teď jsem udělal muziku k filmu o Robertu Vanovi a musím se přiznat, že se těším na rodinu. Mám dva kluky a krásnou ženu, kteří mi momentálně hrozně chybí a moc se těším, až si je užiju.
VIDEOROZHOVOR: Honza Křížek na Žebříku - S kapelou začínáme stavět něco hezkýho
1. Miluju ho a opravdu doma vědomě vypínám spoustu věcí, ať už hudbu, nebo televizi. Ticho mám moc ráda, vyhledávám ho a relaxuju při něm.
2. Piano, když na něj hrajou chlapi pianisti, a potom ještě violoncello.
3. Čekají mě dva filmy, tři divadla, jeden internetovej skvělej vtipnej seriál. Přišlo to opět naráz, na půl až tři čtvrtě roku toho je strašně moc. Čeká mě sice hodně práce, ale těším se na ni.
1. Krásná otázka. Miluju absolutní ticho. Často se odebírám na Šumavu, kde jsem vyhodnotila, že je v lesích největší absolutní ticho, maximálně šumí stromy. Pražský ruch velkoměsta, kde žiju, je docela náročný a člověk už si to ani neuvědomuje, ale ticho je krásný.
2. Určitě kytaru, protože jí alespoň zčásti ovládám. Na druhém místě bude určitě harfa.
3. Teď máme naplánováno jarní turné s jednou italskou kapelou a spoustu koncertů, začínají se objevovat festivaly. Takže se moc těším na léto, až začneme pořádně hrát. S tímhle projektem jsme vlastně začali teprve loni v červnu, ale stihli jsme toho docela dost a teď se těšíme na první kompletní sezónu.
1. To je zajímavá otázka, tou jsi mě potěšil. Nemám to tak, že by muzika pro mě neznamenala ticho. Ticho je pro mě určitej stav, do kterýho se uvedu a nemusí to být zrovna tichem. Je to klid ve mně. Ticho mám ráda a myslím, že občas je i třeba. Ale jak říkám - klidně si můžu pouštět muziku, nemusí být naprostý ticho, ale spíš takovej ten pocit, když jsem sama, to pro mě znamená ticho.
2. Asi vokál, kdybych to mohla přirovnat. Já tedy miluju piano, miluju jeho zvuk, ten dotyk, prostě miluju ten nástroj jako takovej, ale kdybych se nemohla vyjádřit zpěvem, bylo by to pro mě smutný.
3. Šestýho dubna mi celosvětově vyjde novej singl, hlavně v Německu, Itálii a Čechách, takže jsem zvědavá, jakej bude mít dopad a ohlas. Samozřejmě se těším v létě na festivaly a na podzim a v zimě koncerty.
VIDEOROZHOVOR: Lenny - Žebřík je dobrej rock'n'roll!
1. Já si moc ticha neužiju, protože mi furt hučí v uších. Mám takovej šum, říká se tomu tinnitus, ale to máme asi všichni. Od určitýho věku to nejdřív začne, pak to zmizí, pak se zase objeví na delší dobu a potom už je to v podstatě trvalý. Prostě to je daň z rock'n'rollu, ale já tuhle daň rád podstoupím, protože rock'n'roll je skvělej. Ale ticho mám rád, když chodím na houby a v lese je klid, je to super. Rozhodně mám radši ticho než takovou tu tichou muziku, která opruzuje a je všudypřítomná, ta mě nebaví. Buď si pustím muziku pořádně, nebo ať je ticho, ale nic mezi tím.
2. Profesně bych řekl kytaru, protože na ni hraju, ale jinak nejvíc obdivuju housle. Hrál jsem na ně devět let, tak vím, co to znamená. Houslisty obdivuju, to jsou prostě sekáči. My máme ty políčka na hmatníku nasázený, oni tam prst musejí dát opravdu na setinu milimetru přesně, aby ladili, a to je úžasný umění.
3. Prvního dubna točíme novou desku s klukama z bostonský Berklee College Of Music a třináctýho dubna odehrajeme koncert, kde už nějaký písničky z tý desky plus ty hosty ukážeme. Jinak máme spousty koncertů a v září nám vyjde dvacátý první album, tak se těšíme.
1. Většinou když doma něco dělám a uvědomím si, že je ticho, přijde mi to hrozně divný. Ale je pravda, že občas ticho léčí. Když už jsem dlouho na cestách, v dodávce občas taky potřebuju klid. Ale stejně pak ta muzika je prostě jiná síla, k ní se přikláním spíš.
2. Obdivuju housle a fascinujou mě všichni lidi, kteří na ně umějí hrát.
3. Čeká nás zase spousta cestování, na konci března se chystáme do Holandska, hned potom se přesuneme do Spojených států a čekají nás ještě koncerty v Jižní Koreji, kam se vracíme po dvou letech, a v Alžíru. Takže to bude perný.
text: Daniel Folprecht, foto: Tomáš Klíma
Témata: Žebřík, Lenny, Jitka Schneiderová, Giudi, Honza Křížek, Petr Janda, Žofie Dařbujánová, Mydy Rabycad
