LIVE: Iron Maiden jako nostalgická, ale stále přitažlivá dáma

IRON MAIDEN
Synot Aréna, Praha
29. 7. 2013

A nebyl to první výlet do minulosti Iron Maiden. Už v roce 2004 vydali DVD set The Early Days mapující začátky kapely od jejího zformování v Londýně až po první velký úspěch s deskou Piece of Mind z roku 1983. Před pěti lety zase na velkých pódiích odehráli materiál ze své první živé desky Live After Death. A v loňském roce v severní Americe zahájili turné, které nabízí především písně z úspěšného alba Seventh Son of A Seventh Son a vylepšenou produkci následného turné Maiden England z konce 80. let. "První část turné byla příjemná pro celou kapelu a opravdu se těšíme, až celou show představíme naši fanouškům po celé Evropě," prohlašoval kytarista Steve Harris po první části turné.

Zdálo se, že téměř zaplněnému fotbalovém stadionu v Edenu, kam podle pořadatelů dorazilo 25 tisíc přeje počasí. Na stadion se snesl prudký déšť chvíli po skončení produkce předkapely Voodoo Six a skončil těsně před vystoupením Železné panny. Ovšem v průběhu večera se opět řádně rozpršelo a ochladilo, avšak voda nemohla odnést radost příznivců metalové legendy.

• RECENZE: Steve Harris si odskočil od Iron Maiden. Neohromil

Koncert přesně podle plánovaného setlistu zahájila reprodukovaná skladba Doctor Doctor z repertoáru formace UFO, která přiměla ke zdvižení lesu rukou a k jásotu dav pod pódiem, v němž převládali fanoušci v tmavých trikách s výrazným logem Iron Maiden a nezbytným maskotem Eddiem. Bruce Dickinson se s tím moc nepáral a hned za využití pyrotechnických efektů a bohaté videoprojekce zahájil koncert skladbou Moonchild ze Seventh Son of a Seventh Son. Po Can I Play with Madness, další ochutnávce ze sedmého studiového alba, druhého, které se umístilo na prvním místě britského žebříčku, zabrousili "Mejdni" ještě dále do své historie. Song The Prisoner z The Number of the Beast (1982) udržel vysoko nasazenou laťku, atmosféře koncertu navíc prospělo, že se poměrně brzy setmělo. Zpočátku se zdálo, že zvuk na tribuně naproti jevišti není příliš čistý a Dickinsonův hlas se v energické muzice trochu ztrácí. Ale po přesunu o kousek dále jsme se přesvědčil, že podobně jako na dalších koncertech v pražském Edenu záleželo na místě poslechu.

Posluchače ale nečekaly jen písně ze Seventh Son of A Seventh Son a starších alb. Zazněly i pecky Afraid to Shoot Strangers nebo Fear of the Dark, jejíž refrén si promoklí fanoušci pod pódiem i ti na krytých tribunách s chutí zazpívali s kapelou způsobem vyvolávajícím mrazení v zádech a husí kůži. V programu hrály prim staré hity, nechyběly oblíbené The Trooper, The Clairvoyant, The Number Of The Beast nebo Run To The Hills, které se podle očekávání dočkaly vřelého přijetí u velké části publika.

• Blaze Bayley interview: Mnoho fanoušků Iron Maiden mě stále nenávidí

Iron Maiden jsou jako postarší milenka, která vás už léta provazí bez ambicí zásadně změnit váš život, ale setkání s ní je příjemnou jistotou zážitku, který vás i přes určitou nepřekvapivost vždy potěší. V případě pražského koncertu byly těmi jistotami zařazení skladby Iron Maiden z jejich eponymního debutového alba z roku 1980, přídavek zahájený slavnou válečnou řečí Winstona Churchila před hitem Aces High nebo první singl Running Free.
Tradiční tečkou pak byl závěrečný popěvek Always Look on the Bright Side of Life z filmu Život Briana, jehož výzva k tomu, aby člověk neremcal a místo stálého nadávání si zapískal, je stejně nesmrtelná, jako stopa, kterou v metalové historii zanechává Železná panna.

text: Roman Jireš, foto: www.klapper.cz (více fotek zde)