RETRO: Iron Maiden v 93' poprvé v Česku, loučení s Brucem

Rozplácnutý frňák, zlatá kštice, úsměv od ucha k uchu - Nico McBrain. Srdce bije na poplach. Gers... Murray... Harris (yeeeuh!) a Bruce, klid, jsou to jen lidi - ale stejně. Rock Report se ptá první a startuje tak záplavu zajímavých i zcela stupidních a nadutě přitrapnělých dotazů typu "...A když teď Bruce odchází, bude zpívat Eddie...?" apod. Haha, bavíme se zdvořile všichni a nejvíce snad protagonisté, plní nálady. Jak by ne, když při jejich prvním vizitu v Česku na hotelu už od rána neteče voda, před hotelem postávají ožralí Poláci, kteří se na tebe chtějí okamžitě vrhnout a cynicky vyžadují podpis familiérními pokřiky Bruce, Bruce! Je to veselý den a Maidens mají před sebou ještě Bratislavu. Poor boys!

LIVE: Iron Maiden jako nostalgická, ale stále přitažlivá dáma

Je opravdu nezvratné, že Bruce Dickinson Iron Maiden po dvanácti letech opouští?
McBrain: Ano, je to nezvratný fakt.
Harris: Bruce své stanovisko přednesl kapel přesně 22. února, ještě před začátkem turné. Plně ho respektujeme.

Teď budete vybírat nového vokalistu. Budete se snažit, aby to byl člověk s podobnou image a výrazem jako Bruce?
Gers: Ne ne, rozhodně pouze kvalita.
Murray: Už skoro měsíc vybíráme z množství nabídek. Jak říká Janick, nezáleží na jméně, ale na kvalitách toho kterého zájemce.
Harris: Samozřejmně to ale musí být protřelý zpěvák, který je zvyklý zpívat a vést kapelu před mnohatisícovým kotlem. Takže ne že bychom předem zavrhovali mladé a nadějné vokalisty, ale podmínkou je, aby dotyčný měl přece jen zkušenosti s hraním před obrovským davem.

Pane Dickinsone, mohl byste v krátkosti uvést důvody, které vás vedly k tomuto rozhodnutí?
Dickinson: Rád. Předně bych chtěl uvést, že to bylo rozhodnutí nesnadné a rodilo se těžce. V kapele jsme strávili dlouhou dobu a vděčím jí za pozici, ve které snad jsem. Ale poslední dobou u mě došlo k nepříjemným střetům zájmů rodina - sólová dráha - Iron Maiden. Takže v krátkosti, nemohl bych ani kapele ani fanouškům zaručit v budoucnu stoprocentní soustředění se pouze a jen na Iron Maiden. V tomto případě mě připadalo férovější nalít čistého vína.

Kde a kdy vás uslyšíme příště?
Dickinson: Každopádně budu zpívat i nadále. Jen trochu něco jiného. Připravuji sólové album, které by mělo vyjít zhruba na podzim 1993.

Jak se díváte, jako výrazní představitelé typicky britské větve heavy metalu na současnou situaci v HM na ostrovech, v souvislosti s invazí komerčně úspěšných amerických kapel?
Harris: Iron Maiden jsou tam, kde jsou hlavně díky tomu, že si vždy stáli za svým.
Dickinson: Samozřejmě ta invaze US kapel je cítit, ale místa je dost pro každého...
McBrain: Doufejme že i pro Iron Maiden.

Jaké máte pocity ze své vůbec první návštěvy v ČR?
Harris: My jsme už před drahnými léty hráli v Polsku, nevím přesně kdy.
Murray: V osmdesátém čtvrtém.
Harris: Jo, a tak víme, že tady máme spoustu fanoušků, kteří dokáží vytvořit pořádnou atmosféru...
Dickinson: Uvidíte večer.

Tolik jen v krátkosti pár zajímavostí, po tiskovce se Maidens odešli připravovat na koncert. Podle nejčerstvějších informací v Iron Maiden se v současnosti ohledně výměny zpěváka v tomto metalovém monstru skloňují nejčastěji už jen tři jména. Začněme odzadu. Paul DiAnno - samozřejmě zpěvák IM v létech 1979-81 (alba Iron Maiden '80 a Killers '81), v současnosti vedoucí svého souboru Killers. Podle jeho vlastních slov je s Maiden v kontaktu! Více šancí se dává jménu Blaze Bayley, ten je však zainteresován na vlastní, již zavedené kapele Wolfsbane. Ale nejžhavější, favoritem je - Michael Kiske ze stagnujících německých Helloween. Skončeme tedy lapidárně - uvidíme...

Text: Jan Petričko, foto: archiv

Témata: Iron Maiden, Bruce Dickinson, metal