Lemmy z Motörhead: Inspiruje mě válka, smrt a bezpráví

Co tě inspiruje při psaní textů? Máš nějaká oblíbená témata?

Co říkáš současným způsobům válčeni? Nervové plyny, biologické zbraně, atomové bomby a podobné srandy?
Od první světový se ty způsoby moc nezměnily. Už tehdá se používaly bojový plyny a podobný svinstva. Rozdíl je v tom, že dneska jsou ty věci mnohem účinnější - zabije to víc lidí, vyvolá rakovinu a tak. Když už o tom mluvíme, řeknu ti, že ti Američani jsou zatraceně divný. Víš, že v padesátejch letech zkoušeli atomový zbraně v Nevadě tím způsobem, že tam nahnali rotu vojáků, nechali to bouchnout a pak zkoumali účinky. Rota vojáků na sračky kvůli testování. Do pěti, deseti let všichni vyřízený na rakovinu...

Rád sbíráš různé věci z válek. Máš taky něco českého?
Jo, nějaký letecký věci, štítky a ozdoby z roku 1927. Taky mám protektorátní pásky. Od vás se všechny ty věci vyvážely až po revoluci. Jeden člověk tady u vás měl prý schováno pět uniforem SS pod podlahou celejch padesát let, samozřejmě před komunisty... 

Komunismus, socialismus. jak vůbec vidíš tyhle věci ty, ze západu?
Pěkně nudnej režim. A taky pěkně debilní. Strana nedělá nic pořádného, nic nefunguje, nic není k dostáni. Ale hlavně, že bojujeme proti fašistům a všem těm americkejm bastardům. To, že všechno ostatní jde do prdele, nikoho nezajímá. Že ve východní Evropě panoval za komunistů pomalu středověk. No a co? V Československu snad postavili alespoň pár baráků, ale jenom v Praze, na venkově lidi akorát okradli...

Smekám klobouk před tvým přehledem. Co říkáš tomu, že jsme měli před týdnem volby a socialisti málem znovu vyhráli?
To se nemůžeš divit. Za komunismu měli lidi přece jen nějakou jistotu, jakási stabilita panovala. Bylo jednodušší být Nikdo. Nebylo žádný soupeřeni. Když ve fabrice dělali dva vedle sebe a jeden se flákal a druhej dřel, brali stejně. A mohli si třeba koupit trabanta. Vím. že když lid odsud jezdili nakupovat šmejdy do východního Německa, byli z toho unešený. Hrůza. Svoboda znamenala, že když ses snažil se svoji přítelkyni přelézt zeď do západního Berlína, podařilo se to aspoň jednomu. Svoboda, ech... Antifašistická bariéra, ochrana komunistickýho ráje. (Ukazuje mi Zipo zapalovač s rudou vlajkou a bustou Lenina). Zasraný politici. Mohl by mě některej z nich přijít verbovat do strany... Stejný kecy, stejný obleky...

Obraťme list. Motorhead. to Je kapela, která hraje stejnou muziku - řekněme rock'n'roll - od samého začátku své existence. Oslovují vás vůbec nějak nové styly a technologie? Mohou vás nějak ovlivnit nebo obohatit?
Víš, nemám rád takový ty náhlý změny. Když jsem začínal. věděl jsem, co chci hrát a to taky už nějakej ten rok hraju. Samozřejmě, že experimentujeme. Dokladem toho je na nová desce třeba skladba Assassin, ale pořád je to náš rock'n'roll. Můžeš tomu říkat jak chceš, ale názvy jako heavy metal a hard rock přesně nevystihujou to, že se jedná o logický následek pravého rock'n 'rolu, toho, co se hrál do šedesátejch let, ne jako Elton John...

Jak si žije Angličan v Americe?
„rád Spečené státy. Líběj se mi ty silikonový kozy, který tam můžu vidět na každým rohu, tady to moc neletí, co? A taky to skvělý slunce, v Anglii jsem si ho teda nikdy moc neužil (ukazuje dohněda opálený hrudník). Amerika je extrémně zaměřená na budoucnost, Anglie a vlastně celá Evropa žije minulostí. A v Americe je větší sranda...

A jak se žije Angličanovi bez pravého fotbalu?
Nesnáším fotbal! Když jsem byl malej kluk, dali mi ve škole míč a řekli: tímhle balónem gól do támhletý branky. Když jsem viděl, jak se vzájemně nakopávaj, tak jsem je poslal do prdele a šel na geometrii. Radši hraju na kytaru. Ten fotbal (Lemmy užíval ironický termín „kicking a fucking ball") mi proti tomu připadá absolutně neproduktivní. Jo to jako ten blbej golf - bouchneš do míčku a jdeš ho hledat. Nejšťastnější je pak ten, kdo ho najde, protože může jít domů...

A tvůj vztah k motorkám Harley-Davidson?
Nic moc. Měl jsem jednu motorku, to mi bylo asi šestnáct, ale ten krám moc nejezdil. No. možná bych měl říct naštěstí, měl jsem totiž spoustu kamarádů, co skončili v nemocnici s různejma úrazama. Motorka sice vypadá drsně, dělá z tebe velkýho chlapa, ale já si připadám stejné i s kytarou. Už jsem viděl pár frajerů, který se to snažili ukočírovat (roztahuje ruce. předvádí řídítka a chytá balanc)... Když mi jednou spadla na nohu, moc drsně jsem asi nevypadal. Nemám ani auto. Po světě mi prdel vozej a doma si vezmu taxíka. Nejsem prostě žádnej drsnej závodník.

Takže tys lovil holky spíš pres kytaru...
Nemám problémy se sexem a přitom na motorce nejezdím... (smích)... Spíš bych řek, že to sex potlačuje, to jen akorát pucuješ mašinu a na šoustání ti moc času nezbývá. Ten efekt je spíš opačnej. Ale něco pravdy na tom bude, protože motorkáři ¡sou většinou dost oškliví chlapi... (smích).

Co holky a pivo?
Český holky jsou krásný, ale zatím jsem žádnou neměl. Když jsme tu byli minule, tak jsme si vyhlídli nějaký štětky a chtěli je vzít na hotel. Pak přišli dva chlápci, že holky jsou z tohodle hotelu a do jinýho že nepojedou. Pohádali jsme se a oni vytáhl kasr. Řešili to až policajti. Mám rád ženský a nezáleží mi odkud ¡sou, důležité je, kam jdou. Jestli směřujou do mýho pokoje, je všechno v pořádku...

PODÁVÁ MI ruku. Byl skvělý a klidně se přiznám - hodně na mě zapůsobil.
Technická poznámka: Druhou půtku rozhovoru jsme se s Lemmym společně prosmáli, zejména při jeho sexuálně a politicky orientovaných narážkách, provázených horečnou gestikulací.


PHIL CAMPBELL: GORBAČOV BYL COOL

Motörhead je legenda. Za téměř čtyřicet let svojí existence toho zažil habaděj a i názory na kytaristu Phila Campbella jsou poznamenané maximem zkušeností ze života heavymetalového mohykána...

Jak se máš?
Opitě. Ale ne, vlastně vůbec nejsem opilý, jen to předstírám, kdyby mě náhodou chtěl někdo obsadit do filmu o rockové hvězdě. Jde mi to?

Výborně! Život rockové hvězdy je zřejmě ve skutečnosti plný sexu, drog a alkoholu. Ale v poslední době se hodně muzikantů obrací k Bohu, chodí do kostela a mění svůj předešlý životní styl. Myslíš, že se stále ještě jedná o rock´n´roll?
Rock´n´roll je o všem a pro všechny. Můžeš mít pocit, že je to boží poslání. Když ho hraješ a bude to fantastické. Jde tu jen o rock´n´roll, to je to.

A co rodinný život? Dá se to skloubit?
Mám ženu a tři děti doma ve Walesu. Většinu roku jsem pryč, ale to je hodně muzikantů. Patří to k mojí kariéře.

Po čase to ale může být nudné stejně jako každé jiné zaměstnání, ne?
Ne, to ne. Každý den muzikanta je jiný. Bývá nudný, ale vždy jinak. Lidi se vrátí domů z práce a mají svůj další svět, my se z té hudby nedostaneme jen tak. Jsme šťastní lidé, protože děláme to, co chceme.

Motörhead je původně britská kapela, jako hodně legend rockové hudby. Ale většina z nich se stahuje do Ameriky. Tak se zachoval i váš frontman Lemmy, ty jsi však zůstal ve Walesu...
Ano, a Mikkey je ve Švédsku. V Americe je hezčí počasí, ale jsou tam stejně hloupá pravidla jako všude ve světě. Ale jsme populární i tam. Máme Grammy, i když se o to nestaráme. Hlavní je, že děláme muziku, koncerty. Nejsme žádní politici, kteří se přizpůsobují lidem okolo. Nevadí mi, když mě zastaví chlap a řekne: „Hej, jsem rád, že tě potkávám, ale musím říct, že to co děláš, je pořádná sračka!" Mám to náhodou rád.

Politiky rád nemáš?
Nemám, to je zkurvená pravda. I když to jsou taky lidi, a ti jsou různí. V každém povolání. Ale například takový Michail Gorbačov, toho mám ještě celkem rád. To byl cool chlapík.

Myslíš, že naše kapely mají stejnou šanci prosadit se jako muzikanti v Americe?
Povím to jednoduše, ale pravdivě: NE. Hned i vysvětlím proč. Mám tři děti a ti mají dvě velké kapely. A proto, že žijou ve Walesu a ne v žádném Los Angeles, je pro ně o moc těžší se proslavit, i když mají výhodu, že já jsem jejich otec, a snaží se. Takto člověk vidí, že muzika je sice muzika, ale může to být pěkný humus.

Takže muzikanti střední a východní Evropy jsou pro tebe úplně neznámí?
Máš pravdu, neznám nikoho. Takový je život. 

text: František Kovač a Katarína Šamajová, foto archiv