Budoucí kytarista a zpěvák se narodil v roce 1963 v kalifornském městečku Downey poblíž Los Angeles. Jeho otec byl řidič náklaďáku, matka operetní zpěvačkou. Oba byli stoupenci hnutí označovaného jako Křesťanská věda (Christian Science, nezaměňovat se scientology), kteří věřili v uzdravování pomocí křesťanské víry. Jeho matka ovšem posléze dostala rakovinu, na kterou zemřela. Pro někoho nepochopitelné náboženské vyznání jeho rodičů našlo odraz v pozdějších písních Metalliky, jako například
Dyers Eve, The God That Failed či
Mama Said.
V devíti letech se začal učit hrát na piano, zkoušel hrát na bicí svého staršího bratra Davida a nakonec jako raný teenager přešel ke kytaře. Pod vlivem Aerosmith, Black Sabbath, Led Zeppelin či Thin Lizzy založil svou první kapelu
Obsession, jejímž členem byl i pozdější první basák Metalliky
Ron McGovney. Ačkoliv se léta letoucí Hetfield bránil pozici hlavního zpěváka, tento post obsadil již v Obsession a nakonec – přes snahu angažovat na tuto pozici někoho dalšího – i v Metallice.
ALCOHOLICA
Místem narození temné Metalliky se stala v roce 1981 slunná Kalifornie poté, co se Hetfield setkal s kodaňským rodákem
Larsem Ulrichem. V první trvalejší sestavě se kromě nich a McGovneyho objevil i kytarista
David Mustaine. McGovneyho však brzy vystřídal
Cliff Burton, kvůli kterému se kapela přestěhovala do San Franciska.
Také Mustaine v Metallice dlouho nevydržel – při nahrávání debutu
Kill´em All v New Yorku v roce 1983 už měl tak nezvladatelné problémy s alkoholem, že jej jednoho rána ostatní probudili a vrazili mu lístek na autobus zpátky domů. Vcelku razantní postup – navíc v době, kdy kapela kvůli výstřelkům všech členů získávala přezdívku
Alcoholica – ve srovnání s tím, kdy po odchodu Hetfielda na léčení a návrat do civilního života o 18 let později na něj všichni trpělivě, až se zaťatými zuby čekali.
Ještě týž den na Mustaineovo místo (který se posléze proslavil s
Megadeth, i když si nikdy vyhazov nepřestal vyčítat) nastoupil dosavadní kytarista
Kirk Hammett. Slavná éra mohla začít.
HETFIELD V PLAMENECH
Tři roky poté, kdy kapela vystoupala strmě vzhůru a měla za sebou album
Master of Puppets, poznamenala její osud autonehoda na turné po Skandinávii. Zahynul při ní baskytarista Burton, čímž se mimo jiné na dlouhá léta narušila rovnováha v kapele, v níž hlavní místo zaujal možná až despotický Hetfield, autor téměř všech textů, s Ulrichem, kteří byli společně hlavními autory hudby. Na Burtonovo místo nastoupil člen Floatsam And Jetsam z Phoenixu
Jason Newsted.
Kapela po veleúspěšném černém albu z roku 1991, které Metalliku podle skalních fanoušků ovšem zavedlo příliš do vod mainstreamu, pokračovala v mohutných show. Při jedné z nich o rok později v Montrealu na společném vystoupení s
Guns N´Roses se Hetfield ocitl tak blízko pyrotechnickým ohňovým efektům, že utrpěl popáleniny druhého a třetího stupně. Rozzuření fanoušci koncertu, který kvůli nehodě předčasně skončil, v reakci zpřevraceli policejní vozy a vyvolali bitky s pohotovostními jednotkami. Hetfield se na pódium vrátil již po 17 dnech, i když na čas jen jako zpěvák. Divoký James byl vůbec několikrát “alternován” ve hře na kytaru, kdy si několikrát během turné zlomil zápěstí na skateboardu.
Newsted své podřízené postavení, ústrky, šikanu, vyslovené naschvály i profesní pohanu, zejména po nástupu do skupiny, snášel dlouhých 15 let. Hetfield navíc léta nehodlal připustit, aby se kterýkoliv jeho spoluhráč věnoval jiným projektům (v Newstedově případě projektu Echobrain), zároveň si pevně hlídal svou pozici autora textů a s Ulrichem a občas s Hammettem i spoluautora hudby.
Newstedův odchod po letech tápání kapely tak jen uspíšil krizi vzájemných vztahů včetně dvou dosud velkých přátel Hetfielda a Ulricha. Hetfield nakonec třískl dveřmi, odešel v roce 2001 na protialkoholní léčení a objevil se za tři čtvrtě roku. Heavymetalisty v té době dva roky dával dohromady psychoterapeut, či spíše “poradce pro zvyšování výkonu”, jak se dotyčný Phil Towl označoval, jako nějaké intelektuály ve filmu Woodyho Allena. To vše za přítomnosti kamer dokumentaristů Joea Berlingera a Bruce Sinofskyho, z nichž první s Gregem Milnerem vznik filmu Some Kind Of Monster zachytili v knize
Metallica – This Monster Lives.
“Asi už prostě nemám pocit, že je správný obětovat můj čas a moje duševní zdraví Metallice. Dělal jsem to dlouho. Vy se na ni třeba díváte jako na přítele, ale pro mě je to bestie,” přiznal Hetfield na prvním setkání se svými spoluhráči i filmaři po návratu do kapely.
“Rád bych byl prostě James Hetfield, a ne James Hetfield z Metalliky, byl bych rád, kdybysme byli tři jednotlivci, místo abychom všichni krmili bestii pro blaho Metalliky,” dodal.
NIKDY SE NEZASTAVÍME
Metallica se z kómatu probrala, ale musela změnit režim, v němž fungovala. Stala se mimo jiné co se týče tvorby více demokratická a písně od té doby jsou podepsány jmény všech čtyř členů skupiny. I když album
St. Anger z roku 2003, které následovalo po krizi, je sice návratem ke kořenům, ale fanoušky a příznivci je považováno za víceméně nejslabší ze všech. Po pěti letech čekání v roce 2008 Metallica nadělila svým příznivcům novinku
Death Magnetic, a podle prvních ohlasů lidé oceňují návrat někam na přelom 80. a 90. let, mezi
...And Justice For All a hitové black album.
Hetfield, když nepíše, nenahrává a nekoncertuje, miluje outdoorové aktivity – lov, snowboard, vodní lyžování a obtěžuje sousedy svým hlučným chopperem. Sbírá staré kytary, zejména z roku 1963 (rok jeho narození) a opravuje stará auta. A hlavně tráví čas s ženou Franceskou a třemi dětmi, které přišly na svět mezi lety 1998 a 2002.
“Nikdy se nezastavíme, nikdy nepřestaneme, protože jsme Metallica,” zpívá v písni Whiplash na své debutové desce Kill´em All staré čtvrt století a zatím je to stále pravda. Hetfieldovi a spol. je plus mínus 48 let a monstrum stále dostává vše, co potřebuje k životu – a je zřejmě silnější, než předtím.
text Dušan Kütner foto Universal, Anton Corbijn, archiv
James Hetfield z Metalliky: Nakrmit bestii
