Vydáno 13.04.2011 | autor: PR
Nová jména na Colours of Ostrava: Yann Tiersen, Mono a Santigold
Americká zpěvačka Santigold přiveze na Colours nadupaný hukot z newyorského popového undergroundu, ve kterém se odráží vlivy dubstepu, zpěvačky M.I.A., Portishead, Cure, Pixies, Bollywoodu a Lil Wayneho. Japonští Mono naopak zavedou diváky do světa, který někomu připomene například islandské Sigur Rós: při jejich koncertu zažijí vše od zklidňujících ambientních ploch až po pohlcující sonické výbuchy elektrických kytar. Trio Choc Quib Town z Kolumbie, držitelé Latin Grammy, přijíždějí do Ostravy s horkým tanečním mixem hip hopu, cumbie, salsy, jamajského dancehallu i zapomenutých stylů jako bunde, currulao nebo bambazú.
Yann Tiersen patří mezi ikony moderní hudby: svět klasiky odvážně zkombinoval s minimalismem, ambientem, rockem, elektronikou a šansonem, nikdy v sobě také nezapřel vztah k bretaňské tradiční hudbě a slabost pro Serge Gainsbourga. „Nemohu se zbavit dojmu, že neposlouchám Francouze. A říkáte Paříž, jak vás to napadlo?,“ řekl kdysi Philip Glass, když mu Tiersena pouštěli. Odhalil tak jádro jeho nevšední skladatelské originality: pochází totiž z Bretaně, kde se hraje výrazně odlišnější hudba než ve zbytku Francie. Tiersena víc než cokoliv francouzského ovlivnili Joy Divison s Penguin Café Orchestra a Michael Nyman – do jednoho Angličané. Yann Tiersen získal mnoho hudebních a filmových cen, nikdy ale netěžil z minulosti, neustále posouvá svou hudbu dopředu. Ovládá spoustu nástrojů, používá samply smyčců i velkých orchestrů a rád experimentuje: proslul například častým využíváním novodobého elektronického nástroje ondes martenot, hybridu varhan a thereminu objevující se později na albech Radiohead a Toma Waitse. Mohutně znějícím Dust Lane – velkolepou oslavou lidství v blízkosti smrti - jeho úsilí vrcholí.
O zpěvačce, skladatelce a producentce Santigold alias Santi White se začalo mluvit jako o nové M.I.A., ovšem po vydání debutového alba to všichni vzali zpět. „Každý, kdo to tvrdí, je buď ignorantskej blázen, nebo přišel o uši,“ upozornil všechny Kanye West. Natočila jej před třemi lety s Diplo, Freq Nasty a právě s kamarádkou M.I.A., s níž pak vyjela na turné. Předskakovala poté Björk, Coldplay, Jay-Z, Beastie Boys, o její služby stál David Byrne, Pharrell Williams a The Streets. Její vlastní skladby vydané na singlech - Creator a LES Artistes – vyvolaly obrovskou vlnu nadšení a objevily se v celé řadě reklam. Letos by Santigold měla představit nové album, na kterém s ní spolupracovali Pharrell Williams a oblíbená skupina Devo.
Jako málokterá skupina na světě dokáží japonští Mono oscilovat mezi ambientními plochami, pohlcujícím zklidněním a mohutnými sonickými výbuchy. Ztišenou romanci kytar, elektroniky a smyčců zvednou do monumentálních rockových oratorií, jejichž agresivní účinek představuje vlastně radostnou katarzi. „Od samého začátku jsem chtěl psát hudbu evokující film Prolomit vlny od Larse Von Triera,“ vysvětlil kytarista Takaakira Goto jeden z důvodů, proč hudba Mono svou atmosférou často připomíná soundtrack k filmovému příběhu o lidském zápasu s osudem a přírodními živly. Goto skupinu založil v roce 1999 v Tokiu společně s basistkou Tamaki, dalším kytaristou Yoda a bubeníkem Yasunori Takadou. Od prvotních vlivů My Bloody Valentine nebo Sonic Youth a minimalismu se Mono postupně během let dopracovali k současnému originálnímu zvuku.
Nejsilnější zbraní kolumbijských Choc Quib Town zůstává schopnost zahrát vše strhujícím způsobem naživo: na podiu míchají s přizvanými hudebníky elektroniku s kytarami, píšťalami, dechy, dřevěnými bubny a marimbou. Černošské trio z města Quibdó vychází hodně z africké linie latinskoamerické hudby, což jeho hudbu staví do velmi originálního světla. Doma i ve světě si získali obrovskou popularitu mladickým elánem, roztančenou formou hip hopu a otevřenými, značně kritickými texty. Skladba De Donde Vengo Yo za kterou Choc Quib Town získali Latin Grammy, představuje vlastně nelichotivý obraz situace regionu Chocó. Zpívají ve slangové španělštině, i když už mezitím přesídlili do hlavního města Bogoty, aby byli blíž žhavému hudebnímu dění, což se jim vyplatilo. Získali kolumbijskou cenu Nováčka, zahráli si na prestižním festivale SXSW v americkém Austinu, objevili se na veletrhu WOMEX, roztančili Glastonbury a status velké světové hvězdy world music stvrdili předloňským mezinárodním albovým debutem Oro (Zlato), za který byli nominováni na Grammy.
SantigoldK dalším potvrzeným zahraničním kapelám Colours of Ostrava patří: Grinderman (UK), Youssou N´Dour (Senegal), Public Image Ltd. (UK), The Horrors (UK), Clannad (IRL), Apollo 440 (UK), Swans (US), Semi Precious Weapons (US), The Herbaliser (UK), Blackfield (UK / ISR), Balkan Brass Battle s Fanfare Ciocarlia (Rumunsko) a Boban i Marko Marković Orkestar (Srbsko), Lisa Hannigan (IRL), Andreya Triana (UK), Joan As Police Woman (US), N.O.H.A. (ES, D, USA, CZ), Dubioza Kolektiv (Bosna a Hercegovina), Bomba Estéreo (Kolumbie), Sam Karpienia (Francie), La Shica (Španělsko), SMOD (Mali), Luísa Maita (Brazílie), Stephan Micus (Německo), David Hykes (US), Desert Slide (Indie), L'Orchestre International du Vetex (Belgie), Moana and the Tribe (Nový Zéland), Aranis (Belgie), Frank Yamma (AUS).
Z domácích kapel jsou na letošních Colours zatím potvrzeni: 5P Luboše Pospíšila, Café Industrial, CCTV Allstars, Čankišou, Divokej Bill, Fiha, Garage & Tony Ducháček, Houpací koně, Jiří Schmitzer, Kacu!, Le Pneumatiq, Luno, Madebythefire, Marsyas, Monkey Business, Navigators, Nightwork, Oldřich Janota, Prago Union, Priessnitz, První hoře, Republic of Two, Stanley`s Dixie Street Band, Sto zvířat, Tata Bojs, Tatroska, The Plastic People of the Universe, The Pooh, Tleskač, Traband, Unifiction, Už jsme doma, Vladimír Mišík & ETC..., Vladivojna
