Jarret na čtvrtém albu překračuje svoje hranice

Jarreti se rozhodli ignorovat „svoji hudební škatulku“ a ve čtrnácti písních se na téměř hodinové ploše představují ve své absolutní špičkové formě. Svou hudbu tak výrazně posouvají „za hrany“, ve kterých byla doposud kapela vnímána. Na novém albu uslyšíte až šansonově laděné balady, rockové nářezy, chytlavý pop a v jednom případě kapela oprášila i protest song. Mezi žánrové fúze si navíc užijete i v rámci jednotlivých písní. Album Za hrany však působí i přes svou žánrovou pestrost velmi kompaktním dojmem a nese jasný rukopis kapely Jarret.

Nová nahrávka v sobě snoubí už velmi vyzrálé muzikantství členů Jarretu s neotřelým a velmi citlivým přístupem hudebního režiséra Petera Bindera, který vdechl studiové nahrávce kapely opravdový život. Kapela navíc znovu těží i ze svého silného autorského zázemí. Pod osmi písněmi je podepsán většinový autor Jarretu Bohouš Vašák, který se na albu představuje i jako charismatický zpěvák (Sudetské črty). Michal Kadlec k tomu poznamenává:„Bohouš Vašák sice už není člen kapely, ale stále je její většinový autor a autory je potřeba hýčkat. A kromě toho, alespoň lidé uslyší píseň v syrové, nearanžované podobě.“

Dále se na nahrávce autorsky podíleli Pavel Havlík (Co se to stalo, O snu), Jakub Noha (Pojďte všichni ke mně) a Martin Kadlec (Nese nás proud, Haló, Sbohem). Jarret natáčel ve studiu Svárov a zvukové režie se ujal Lukáš Martínek.

Na čtvrtém studiovém albu v bookletu nenajdeme žádný obsáhlý seznam hostů. Kapela využila svůj vnitřní potenciál. Pouze ve čtyřech písních kapele vypomohl vynikající pedal-steel kytarista David Babka a v jednom případě si zahráli i oba režiséři – Peter Binder a Lukáš Martínek. Nahrávce ovšem dominuje, tak jako na předchozích nahrávkách, nádherný, barevný a osobitý hlas zpěvačky Hanky Skřivánkové. Oproti starším nahrávkám Jarretu dostává jako zpěvák na albu Za hrany mnohem více prostoru Michal Kadlec.

Severočeši na podobné album dlouho čekali a připravovali materiál. Za hrany nabízí až „Redlovsky“ hravé a nápadité aranže, „Nerezovsky“ ovíněnou atmosféru smutku i radosti, interpretační jistotu Marsyas a „Skácelovské“ autorské hledání. A i přesto nese album jedinou a nezaměnitelnou značku – Jarret.

zdroj: TZ