RECENZE: Joan As A Police Woman je indie rock pro dospěláky

JOAN AS A POLICE WOMAN
THE DEEP FIELD
Play It Again Sam
10 trax / 55:38

Čtyřicetiletá Joan je známá nejen svou solovou tvorbou, ale i spoluprací s takovými velikány jako Lou Reed, Sheryl Crow, Dave Gahan, Elton John nebo Scissor Sisters, kterým vypomáhala ve studiu i při živých vystoupeních. Podílela se také na průlomovém albu I Am a Bird Now od Antony and The Johnons.  Tato houslistka a kytaristka na svém novém albu potvrdila, že ji právem můžeme zařadit mezi soudobé písničkářky jakými jsou třebas Regina Spector, Aimee Mann a možná i Tori Amos.

The Deep Field se stejně jako předchozí dvě desky Real Life a To Survive nese spíše v pošmourných náladách. Jako by si celou dobu za sebou táhla pytel svých životních útrap, ze kterých se ne a ne vypsat a vyzpívat. Už to ale není tak patrné jako dřív. Hned třeba druhá The Magic naznačí rozvernější a zábavnější stránku tvorby. Žádná kalba se ovšem nekoná. Joan se i na své třetí desce pohybuje ve vodách dospělého (a dospěláckého) indie rocku, do kterého trochu přisypává tu amerického soulu nebo rhytm 'n' blues. Taková The Action Man je vyloženě reminiscencí Davida Bowieho v období Young Americans. Jeho Sweet Thing mimochodem zařadila na svou kompilaci předělávek nazvanou lakonicky Cover (má snad ještě výstižnější obal parodující přebal desky O'Donel Levyho). Dokonalý soundtrack pohodový letní jízdy mezi poli s občasnými přeháňkami. Z opačného spektra vystupuje psychedelicky najazzlá Flash rozplizávající se na téměř osm minut, ale  naštěstí nenudí. Co se týče celkového zvuku, Joan má ráda špinavou estetiku. Díky tomu má blíž k alternativnímu publiku nebo dejme tomu undergroundu, než aby jí drnkání vyneslo první příčky nebo snad rotaci na Radiu Blaník.

Nové album Joan As Police Woman se příjemně poslouchá, nicméně má dost vážnou slabinu. Joan nemá zrovna silný hlas a většinou si jen něco mumlá pro sebe, což u niterného písničkářství nevadí, ale po pětapadesáti minutách člověk nabude dojmu, že celou dobu jede jen napůl plynu. Desce proto chybí šťáva, trochu dravosti a psychopatičnosti takové PJ Harvey nebo výše zmíněné Tori. The Deep Field by scházející ingredience vyzvedly z ušmouranosti a donutilo by nejen poslouchat, ale i naslouchat.

text: Jiří Kaňa
5/7