RECENZE: PSH se na Videodrome ohlížejí do minulosti. Nudně a bez nápadu

Vydáno 15.08.2011 | autor: redakce

Videodrome nabízí ucelenou sbírku videoklipů jak od PSH, tak od sólových projektů Oriona a Vladimira 518. Vzhledem k existenci YouTube jde tedy více méně o zbytečný disk, jehož přidanou hodnotou má být „dokument" Tenkrát na východě.

RECENZE: PSH se na Videodrome ohlížejí do minulosti. Nudně a bez nápadu RECENZE: PSH se na Videodrome ohlížejí do minulosti. Nudně a bez nápadu

psh dvd front420PSH
VIDEODROME
Bigg Boss

Český hip hop je oproti slovenskému takový nedomrlý žánr. V posledních pěti letech mu chybí ksicht, výpovědní hodnota, přidaná hodnota a v řadě případů jakákoliv hodnota. PSH jsou obecně vnímáni jako „nejlepší česká hiphopová kapela". Při tom můžeme zůstat a jen se dohadovat, jestli to je důsledkem jejich tvorby, nebo absencí kvality ostatních rapperů.

DVD Videodrome vám logicky odpověď nedá, ale na druhou stranu připomene, jaký důraz přikládají hiphopové kapely (a PSH zvlášť) vizuální stránce svých songů. Progresivní postupy (Rok PSH), atmosférické koláže (Praha, Děti prázdnoty) i rozjeté mejdany (Parket, Teritorium) posunují domácí videoklipovou tvorbu obrovsky dopředu; jen škoda, že to samé se nedá říct o hudební, resp. rapové stránce.

Bonusem Videodromu je dvacetiminutový „dokument" Tenkrát na východě, mapující počátky hip hopu v Čechách a vznik a vývoj PSH. Kdo nezná účinkující (Sifon, Hugo Toxxx, Scarf, Indy, James Cole a PSH), tomu z těch kydů půjde hlava kolem, zasvěcené nepřekvapí ani neurazí a někdy dokonce potěší (záběry z koncertu v pražské Roxy z konce 90. let).

PSH závěrem dodávají, že se jak Orion, tak Vladimir 518 a DJ Mike Trafik hodlají věnovat sólo projektům a další desku pod hlavičkou Penerů vydají možná za dva tři roky, možná vůbec. Je potřeba se na věc podívat trochu z nadhledu a přiznat si, že PSH je v současnosti hlavně značka, která prodává; tohle trio jako celek už domácí scénu jen těžko spasí (kromě čím dál tím lepšího Vladimira 518). A pokud by měly vycházet podobně prostoduché kompilace, bylo by na místě položit si otázku: Kde je ta pomyslná hranice, kterou by „legendy" žánru neměly překračovat? 



2/7


Marek Pros

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít