RECENZE: Queensryche se snaží vyvolat chaos

QUEENSRYCHE
DEDICATED TO CHAOS
Roadrunner / Supraphon
12 trax

Už úvodní houpavá pecka s téměř poprockovým Get Started avizuje, že s metalem to na téhle desce nebude nijak žhavé. Nedočkáte se ho ani v následující Hot Spot Junkie ani v jiné části tohoto těžko uchopitelného alba, které vzniklo čtvrt století po Empire, stěžejní nahrávce Queensryche. A fanoušci musí překousnout takové věci, jako jsou náznaky ethno hudby v Got It Bad, jinak skvělý saxofon ve skladbě pro rockové fajnšmekry Higher, trochu jako z rockové opery vytrhnuté Wot We Do, kapely typu Guns N´Roses připomínající kytarové sólo v Around the World, náznaky funky v Drive či netypickou baladu Big Noise.

Z výše uvedeného výčtu jasně vyplývá, že dvanácté album, které Queensryche vytvořili v roce svého třicátého výročí, rozhodně není celistvou nahrávkou. Při letmém poslechu ji nedrží pohromadě ani nezaměnitelný vokální projev klavíristy a saxofonisty Geoffa Tatea, ani náměty textů poukazujících na zápory současné konzumní společnosti. Záleží na úhlu pohledu - někdo zajásá nad pestrostí alba, jiný ho zatratí pro jeho roztříštěnost.

Rozhodně nikdo nemůže Queensryche vyčíst, že by se báli experimentovat. Tradičně vyprodukovali skvěle znějícící nahrávku na kompoziční úrovni, o jaké se velké části jejich konkurentů může jenom zdát. Jenže skvělá instrumentální sóla a hudební nápady si v tomto případě vychutnáme především při pozorném poslechu do sluchátek. Ale kdo bude mít v dnešní rychlé době trpělivost objevovat na Dedicated To Chaos skryté skvosty? Obávám se, že pro konzervativní metalisty bude asi snazší zvednout prostředník...

BEST TRAX: Got It Bad, At the Edge, Retail Therapy
ZKUS TAKY: Dream Theater A Dramatic Turn of Events, W.A.S.P. Babylon, Extreme Saudades de Rock

text: Roman Jireš
4/7