LIVE: Charlie Straight se dotkli brány velkého hudebního světa

Charlie Straight
11. 10. 2011
SaSaZu, Praha

Prvním důkazem, že Charlie Straight jsou kapelou, která umí na sebe strhnout pozornost a lidi opravdu baví,  byly dlouhé fronty u vchodů (včetně VIP) a následně i u šaten. Tomu, že půjde o party přinejmenším tohoto týdne, ne-li podzimu, napovídalo několik dalších faktů. V prostoru holešovického klubu se pohybovalo větší něž malé množství modelek a modelů, ukázal se i mladý pár zpěváků Monika Bagárová a Ben Cristovao a každý přemýšlel nad tím, jestli přítomná Miss Jitka Nováčková je opravdu novou přítelkyní zpěváka, nebo je to jen další bulvární kachna. Vše bylo tak nějak lehce "posh" a přitom to nepůsobilo křečovitě nebo uměle. Dalším znakem dokazujícím, že Charlie Straight jsou v kurzu, bylo i to, že když začal jejich set, VIP zóna se téměř vylidnila a všichni šli sledovat výkon muzikantů toužících dobýt přinejmenším MTV.

I scéna připravená pro kapelu byla stylová. Celá bílá a ve stejné barvě se na pódiu zjevila i čtveřice rockerů, jež docela věrně kopíruje sound britských indie kapel. Přitom ale nepůsobí směšně, jako když se třeba Pražáci snaží napodobit moravský dialekt.

Charlie Straight hrají sice hodně na image a na efekt, ale protože i umí, nevyzní jejich snaha trapně. Povedená vizuální prezentace spíše umocňuje sílu moderní a chytré muziky. Spojení s tanečním choreografem Yemim A.D. dalo kapele šmrnc a styl, jehož zárodek klíčil už dávno před tím, než talentovaného tanečníka potkali.

Během večera  mezi muzikanty několikrát připlul houf baletek-labuťí, aby zjemnil zvuk kytar. Celková dramaturgie koncertu se hodně vydařila a diváci se rozhodně nenudili. Silný okamžik nastal, když se  zpěvák Albert Černý začal kutálet nad hlavami přítomných ve velké plastové kouli. Dalším štěstím kapely je právě osoba frontmana, jenž by mohl své charisma rozdávat. Přitom jeho průvodní proslovy mezi jednotlivými písněmi nejsou žádná moudra, ale málokomu z přítomných to vadilo. O něco méně originální nápad bylo zapojení smyčcového kvarteta oblečeného v černé barvě, jehož hudební přínos nebyl bůhví jak obrovský, ale pravdou je, že designově to bylo opět dobře promyšlené.

Dalším kladem a u nás docela nevídaným je, že Charlie Straight dokáží připravit zábavný devadesáti minutový set i s repertoárem pouhé jedné desky - She´s a good swimmer. Skoro by se slušelo napsat, že kapela je opravdu připravená vyjet do světa a možná je z české konkurence opravdu nejdál, přesto ve mně zůstává obava, že takto dobrých a původních kapel mají na ostrovech více než dost. Každopádně můžeme Albertovi a spol. popřát štěstí.

text: Daniel Maršalík, foto: Petr Flíček