TRABAND SE LOUČIL V ROXY

Vydáno 30.12.2006 | autor: redakce

Beznadějně (a to doslova) vyprodaným koncertem v pražské Roxy završila skupina Traband svoji desetiletou pouť a od živého hraní i studiových frekvencí si nyní na nějaký čas odpočine. Přečtěte si recenzi trabandího loučení od našeho redaktora Marka Prose.

TRABAND SE LOUČIL V ROXY TRABAND SE LOUČIL V ROXY

Traband, 21.12., Roxy, Praha

Vyprodaná Roxy se stala letos poslední zastávkou desetiletého putování námořníka Jardy Svobody a jeho bakelitového bandu. Akce spojená s křtem CD/DVD "Traband - 10 let na cestě" byla důstojnou poklonou putovní formace před její anoncovanou roční tvůrčí pauzou.

Strastiplná cesta skupiny, která se v ročníku pětadevadesátém zformovala jako country-punková odnož všemožně zabíhající do nejrůznějších žánrů, začínala chytat pevný řád kolem magického roku 2000, kdy albem Kolotoč roztočila nový směr. Přibyla trubka, dechy, klarinet, harmonika. Symbolická lyrika o zbloudilých námořnicích, ztroskotaných plachetnicích, rumu nebo potulných děvách, lehkou stuhou zabalené do líbivého kabátu univerzální velikosti, jenž lze nosit v každé době, není sama o sobě žádné terno. Hlavní síla a kouzlo všech skladeb tkví v jejich hudební rozmanitosti, kde text nepřekáží, ale přitom hraje nepostradatelnou roli.

Textař, hudebník a hlavní šofér bandu Jarda Svoboda pokřtil společně se svými nejvěrnějšími (včetně velmi vítaného hosta Vladimíra Javorského, tentokrát bez saxofonu, pouze zpívajícího) zmíněné CD/DVD toho nejlepšího z desetileté existence skupiny a pro fajnšmekry přidal i knihu komiksů, které vycházejí z vybraných „trabandích“ textů. Celý večer byl pak jakýmsi průřezem všech čtyř desek, takže zazněly klasiky z O čem muži mluví (1997) - Sáro, Leží dáma na kolejích - až k nejnovějšímu Hyjé (2004).

Každá skladba se povětšinou nesla ve sborovém zpěvu přeplněného klubu, takže tajné zpěvákovo přání o zlidovění alespoň jedné z dlouhé řady písní rozhodně nezůstalo nevyplněno. Démonický večer v téměř rodinné atmosféře utnula až povinná večerka v deset hodin. Drsné probuzení do reality: nejeden posluchač by se raději odebral společně s Matoušem na loď Eternité, všem ale tentokrát jel vlak na opačnou stranu. Bez zbytečného patosu lze s klidem v duši parafrázovat rozlučkové Mraky („Jdou, jdou, jdou, mraky oblohou jdou / Jdou, jdou, jdou a nikam nedojdou“). Trabandi pořád jdou, a rozhodně někam dojdou. A kam? Doufejme, že nám to za rok sami předvedou.

mp

www.traband.net
www.indiesrec.cz

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít