Na předchozím albu Scratch My Back Peter Gabriel nahrál v symfonických aranžmá sbírku písní svých oblíbenců, tentokrát na New Blood novince upletl symfonický kabátek pro své vlastní skladby, zejména z alb So, Us a Up. Ve spolupráci s Johnem Metcalfem vznikla nahrávka, která se neobjeví v čele hitparád, ale sáhnout po ní je pro posluchače jistotou velkého zážitku. Ostatně, bylo tomu v případě Gabriela někdy jinak?
PETER GABRIEL
NEW BLOOD
EMI
14 trax
To, že dvaašedesátiletý zpěvák a skladatel zvolil nejlepší kousek
The Rhythm Of The Heat na úvod, v žádném případě neznamená, že zbytek jeho devátého alba je jenom do počtu. O tom přesvědčí hned následující
Downside Up, na které participuje jeho dcera
Melanie Gabriel. Stejně tak skutečnost, že klasiku
Don't Give Up nezpívá Kate Bush, ale pro novou verzi si Gabriel vybral ve Skandinávii velmi populární norskou zpěvačku
Ane Brun, neznamená, že tenhle duet ztrácí na své síle. Brun dává skvěle gradující písni svým jakoby bázlivým projevem nový rozměr.
Některé skladby jako
Mercy Street,
Red Rain a pochopitelně Gabrielův největší hit
Solsbury Hill poznáte hned. Jiné sice dostaly novou podobu, riskantní způsob práce se symfoňákem, který se může lehce vymknout tvůrcům z rukou, v případě Gabriela a New Blood Orchestra funguje skvěle. Trochu nepochopitelně na mě sice působí instrumentálka
The Nest That Sailed The Sky a následující ambientní
A Quiet Moment plné jakýchsi přírodních zvuků, ale zbytek rozhodně není jen často slyšenou orchestrální podobou známých hitů.
New Blood nabízí písně zdánlivě rozsekané na vzájemně propojené místy nesourodé kousky, ale vysledek drží obdivuhodně pohromadě. Tolik zvuků a drobných posluchačských radostí se na tak malé ploše jen tak neslyší. A nad vším se klene nádherně naléhavý Gabrielův hlas, který ani s přibývajícími léty svého majitele neztrácí nic na své dramatičnosti.
V případě Gabriela, kterému už fanoušci dávno odpustili odchod z Genesis, se nikdy nejednalo o lehkou hudební stravu a New Blood
není výjimkou. Avšak opakovaný poslech kupříkladu
In Your Eyes, ozdobené množstvím smyčců, se vyplatí. Stejně tak u
Darkness, znějící jako ukázka temného muzikálového představení a připomínající floydovské
The Trial z The Wall.
Nová náhrávka Gabriela ukazuje, že jeho osobnost a uměleckou kreativitu nepřebije ani šestačtyřicetičlenný symfonický orchestr. Pod vedením energického dirigenta
Bena Fostera ho naopak vhodně doplňuje.
BEST TRAX The Rhythm Of The Heat,
Mercy Street,
Solsbury Hill
ZKUS TAKY Sting Symphonicities,
Filip Topol & Agon Orchestra,
Peter Gabriel Scratch My Back
text: Roman Jireš
6/7