RECENZE: Paul McCartney vydal album pro radost sobě i druhých

PAUL McCARTNEY
KISSES ON THE BOTTOM
Universal
14 trax

Vzhledem k McCartneyho všestrannosti je vlastně s podivem, že s hudbou první poloviny 20. století přišel až na své patnácté studiové desce. Velkou náklonnost k této muzice můžeme vypozorovat už v jeho písních pro Beatles (Honey Pie) nebo z jeho sólových alb (C Moon, Bluebird). Sedmdesátiletý pilný skladatel a stále vynikající zpěvák si dal na albu skutečně záležet. Nepodcenil nic od propracovaného obalu s množstvím zajímavých fotografií a rozhovorem objasňujícím vznik desky až po skvělé muzikanty, kteří se podíleli na jejím nahrávání. Jazzová kapela Diany Krall, která připravila také aranže písniček, představuje opravdovou špičku a nemá zapotřebí nějak exhibovat nebo si něco dokazovat. Tam, kde by se jiní snažili ohromovat sóly, tihle muzikanti zahrají pár tónů a sedí to jako zadek na hrnec.

Ani mě nepřekvapuje, že McCartney neodolal a vedle tuctu coververzí skladeb Franka Loessera, Irvinga Berlina, Billyho Hilla či Josepha Younga si dvě skladby napsal sám a pozval si k nim staré kámoše Erica Claptona (kytara v My Valentine) a Stevieho Wondera (harmonika v Only Our Hearts). Jen lituju, že jsem album poslouchal s tím, že jsem věděl, které skladby jsou McCartneyho. Teď si nejsem jistý, zda se mi trochu jiné zdály kvůli tomu, nebo se skutečně od "klasického repertoáru" odlišují. Tím však není řečeno, že jsou špatné, zejména hravá My Valentine ukazuje, že v tomhle žánru má McCartney opravdu "naposloucháno".

McCartney za svůj život napsal stovky písní, ve většině případů nadprůměrně kvalitních. Teď prokázal dobrý vkus při výběru i způsobu nahrání skladeb svých oblíbenců. Kisses On The Bottom rozhodně není klasická McCartneyho řadovka, ani něco na způsob koketování s vážnou hudbou, které bavilo především jeho. S touhle deskou sice hitparády nezbourá, ani si nijak významně finančně nepolepší, ale ani jedno skutečně nemá zapotřebí. Prostě deska pro radost. Díky za to, že takové ještě vznikají...

BEST TRAX: I'm Gonna Sit Right Down and Write Myself a Letter, More I Cannot Wish You, We Three (My Echo, My Shadow and Me)

ZKUS TAKY: Ringo Starr Sentimental Journey, Rod Stewart Thanks For The Memory: The Great American Songbook 4, Doris Day My Heart

text: Roman Jireš
5/7