RECENZE: Santana natočil myšlenkově ušlechtilou, ale muzikantsky chudší desku

Vydáno 27.06.2012 | autor: redakce

Kytarový mág Carlos Santana vydává své v pořadí již 36. album a vzhledem k jeho muzikantské potenci je jasné, že i on má nárok na relativně slabší chvilky. Co by jiní dali za takový gejzír hudebních nápadů, ale od někoho, kdo natočí tak skvělou desku, jakou byla před lety Supernatural, přece jenom čekáme víc, než nabízí Shape Shifter.

RECENZE: Santana natočil myšlenkově ušlechtilou, ale muzikantsky chudší desku RECENZE: Santana natočil myšlenkově ušlechtilou, ale muzikantsky chudší desku


santanaSANTANA
SHAPE SHIFTER
Sony Music
13 TRAX

Pro milovníky pestrého Santanova latino rocku mám hned na začátku důležité upozornění - žádného Roba Thomase nebo někoho podobného na téhle desce nehledejte. Ze třinácti pecek je rovný tucet instrumentálek, bohužel žádná z nich nedosahuje geniality skladeb Samba Pa Ti, Oye Como Va nebo Black Magic Woman. Celá deska je prodchnuta poselstvím věnované původním obyvatelům v různých částech světa, zejména indiánům a od první pecky, titulní Shape Shifter, před posluchačem bobtná směs etna, rocku, retra a sóla dlouhá jako reklamy před finále napínavého filmu.

Stále platí, že Santanu poznáte po pár tónech, což však neznamená, že jeho skladby vás automaticky srazí do kolen. Naopak, v některých, jako například v Mr. Szabo, se toho zase tolik neděje. Ani Spark of the Divine není taková hudebně barevná latina, na kterou jsme od Santany zvyklí. Metatron překvapí přímočarou melodičností, a kdyby se přidal zpěv, byla by to popová pecka jako hrom. O tom, jak moc téhle desce chybí vokály, se přesvědčíme při poslechu jediné zpívané skladby Eres La Luz, která svou nadupanou energií ční nad ostatními.

Přes jisté zklamání jsem však na Shape Shifter našla pár dalších hodně dobrých kousků. Především je to rytmická Macumba in Budapest, jejíž bicí se určitě budou líbit Miloši Vacíkovi z Tam Tam Orchestra. Za pozornost stojí Canela, nejen proto, že jejím spoluautorem je Santanův syn Salvador, ale pro hudebně zajímavý přechod od typické Santanovské kytary ke klávesám. Špatná není ani svižná, jakoby filmová melodie Dom nebo kytarové orgie v Nomad.

Při opakovaném poslechu jsem přišla na to, že tahle deska podpořená hvězdnou doprovodnou skupinou, jejíž součástí jsou Benny Rietveld, Dennis Chambers, Raul Rekow, Karl Perazzo, Tony Lindsay, Andy Vargas nebo Chester Thompson, není tak špatná. Jenom ji posluchač nesmí srovnávat s mistrovskými díly, jakými jsou Santanovy staré nahrávky Caravanserai nebo Abraxas. Napsat, že Santana v rámci své tvorby natočil průměrné album, znamená to samé, jako konstatovat, že vytvořil nahrávku, která v každém případě stojí za pozornost.

BEST TRAX:
Eres La Luz, Macumba in Budapest, Nomad
ZKUS TAKY: Eric Clapton The Road To Escondido, Mark Knopfler Get Lucky, Slash Apocalyptic Love

text: Katarína Straková
4/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít