RECENZE: Gojira porodila divoké a agresivní dítě

GOJIRA
L'Enfant Sauvage
Roadrunner / Supraphon
11 trax (speciální edice 13) / 52:25 min.

Kapela vznikla v roce 1996, první album vydala o pět let později. Včetně aktuálního L'Enfant Sauvage jich má na kontě pět. Jistou zajímavostí (i když ne ojedinělým unikátem) je, že všech pět CD nahrála stejná sestava: Joe Duplantier - zpěv a kytara, Mario Duplantier - bicí, Christian Andreu - kytara, Jean-Michel Labadie - baskytara. Tuto soudržnost jim může francouzský fotbalový nároďák jen závidět... Joe Duplantier má za sebou i spolupráci s bratry Cavalerovými v seskupení Cavalera Conspiracy. Asi proto nebude náhoda, že Gojira přiznává vliv Sepultury, inspiraci však hledala i u Pantery, Death nebo Meshuggah. Při poslechu L'Enfant Sauvage mám navíc občas dojem, že slyším třeba i Machine Head...

Na tuto novinku nechali Francouzi své fanoušky čekat bezmála čtyři roky. Na první poslech mě nenadchla, postrádal jsem zejména koncertní živelnost, tedy to, co mě v již zmíněném Edenu zaujalo. Pokud si však uděláte čas a otočíte tuhle placku víckrát, přijdete jí na chuť. Tedy pokud je vám blízká kombinace death, progressive a thrash metalu. Při každém dalším poslechu postřehnete něco, co vám dříve uniklo. Jednou Gojira překvapí nečekaným zvratem, jindy vás omráčí svou brutalitou, při tom všem ale neschází ani melodie, tížívá a temná.

Hned úvodní píseň Explosia nastíní, co vás následujících více než padesát minut čeká. Brutální tempo bicích, hluboko pod kůži se zarývající ostře řezané riffy a zběsilý zpěv Joe Duplantiera. Když už Gojira občas ubere z tempa, tak jen proto, aby byl následující úder ještě drtivější. Vydechnout si budete moci u Wild Healer, necelé dvě minuty dlouhá instrumentálka navodí atmosféru pověstného klidu před bouří. A ta se dostaví hned v následující Planned Obsolescence a v neméně svižné nakládačce Mouth Of Kala. Příjemným a snadno zapamatovatelným kytarovým motivem, který se prolíná celou skladbou, začíná The Gift Of Guilt, což je momentálně můj favorit číslo 1. Nejklidnějším a také nejkratším kouskem celého alba je Born In Winter (kromě Wild Healer). Na označení „balada" to přímo není. I když vzhledem k žánru...

L'Enfant Sauvage (The Wild Child) je dítě opravdu divoké a agresivní. Dá se říct, že jakmile tento spratek jednou překročí práh vašeho bytu, převrátí jej vzhůru nohama a v hlavě vám z něj bude hučet ještě ve spaní. Není to album přístupné pro široké masy, ale pozornost vyznavačů tvrdého metalu si jednoznačně zaslouží.

ZKUS TAKY: Cavalera Conspiracy - Inflikted, Meshuggah - Obzen, Machine Head - Unto The Locust



text: Tomáš Rumler

5/7