LIVE: Foo Fighters ochraptěli pražskou O2 Arenu

FOO FIGHTERS
02 Arena, Praha
15. 8. 2012

Už jen čekání na akreditaci stálo za to. Hosté přicházeli a odcházeli, ale jeden stále zůstával. Podezřelý pán v ponču s bustou Davea Grohla. Jestli se Davovi dostala do rukou, to už ví jen Dave a pan hipísák...

Foo Fighters otevřeli set peckou z nové desky Wasting Light White Limo. Následovala All My Life a Rope. Fanoušci na svůj oblíbený hit nemuseli čekat dlouho. Jako čtvrtá zazněla The Pretender a jestli v té chvíli v O2 Areně na placu nebylo horko, tak minimálně na tribunách se teplota zvedla o pár stupňů.

Foo Fighters sice především přivezli představit svoji poslední desku Wasting Light z loňského roku, starými a osvědčenými hity ale nešetřili. Přítomní se tak dočkali osvědčených pecek jako Learn To Fly, Hey, Johnny Park!, Monkey Wretch a nebo This Is A Call z jejich úplně první eponymní desky, která vyšla v roce 1995.

V tomto roce také Foo Fighters poprvé a naposled v Praze vystoupili. „Pamatujete si tu show?" ptal se Dave Grohl nadšeného davu. „Já skoro ne," smál se. Pak ale zavzpomínal, jak tehdy rok po smrti Kurta Cobaina z Nirvany hráli v obyčejném malém klubu a poděkoval za tak velkou účast. Fanoušků se totiž letos sešlo daleko víc a na ploše O2 Areny stála hlava na hlavě.

Z nové desky zahráli Foo Fighters šest songů a ani ty nenechaly publikum chladným. Album Wasting Light vyšlo v loňském roce, takže měli všichni možnost si ho naposlouchat a když zaznělo například These Days, neměli fanoušci daleko k tomu, aby celou sportovní arénu zbourali. Walk zase Grohl věnoval svojí dceři, pro níž song i napsal, a která na něj mávala ze zadní části pódia.

Kaliforňané nezapomněli ani na tvorbu svých kolegů a na závěr vypálili do davu pecku od Pink Floyd In The Flesh?. Následovala jedna z nejoblíbenějších záležitostí, megahit Best Of You, po které se FF naoko rozloučili.

Naštěstí ne na dlouho, v přídavku zazněly hned čtyři songy a na pomoc jim přišel i jejich předskokan Bob Mould. Poté, co Grohl vystřihnul akustické sólo na elektrickou kytaru v jednom ze starších singlů Times Like These, si s ním Bob zapěl novinku Dear Rosemary. Foo Fighters svoji produkci zakončili hitem Everlong, dav se ale i dávno po jejich odchodu dožadoval dalších a dalších přídavků.

Foo Fighters nesázeli na nákladnou scénu ani obří videoprojekce. Jediným zpestřením na pódiu byly malé děti členů kapely, které posedávaly na vyhraněném place pod bicími. Jedno z děcek – těžko na tu dálku říct, ke kterému z tatínků patřilo – dokonce vedle bubeníka Taylora Hawkinse rozjelo vlastní malou show na improvizované bicí, a do hry se opíralo skoro stejně náruživě jako jeho parťák Hawkins.

Foos za celou dobu nepromítli jediný záznam, nepředvedli žádnou laserovou show, jen za jejich zády se skromně vyjímal nápis Foo Fighters. Speciálně pro Grohla byla část pódia prodloužena hluboko do davu, ale charismatický frontman této jediné vychytávky ani příliš nevyužíval. Na jednu stranu čekáte, že kapela jejich formátu převede krom koncertu něco navíc, ale na druhou stranu si řeknete: „A vo co de? Vždyť to jsou Foo Fighters, proboha!" Na závěr nutno dodat, že FF předvedli natolik strhující show, že nějaké parádičky kolem vůbec nebyly potřeba.

Dave Grohl mezi písněmi zmínil, že Praha je jedno z nejlepších měst na světě. Doufejme tedy, že tentokrát si to zapamatuje a nebude jemu a jeho smečce trvat dalších sedmnáct let, než k nám opět zavítá.

Setlist: White Limo, All My Life, Rope, The Pretender, My Hero, Learn to Fly, Arlandria, Generator, Walk, Cold Day in the Sun, New Way Home, These Days, DOA, Monkey Wrench, Hey, Johnny Park!, This is a Call, In the Flesh? (Pink Floyd cover), Bridge Burning, Best of You, Times Like These, Dear Rosemary, Winnebago, Everlong



text: Marta Pušová, foto: archiv

{vypnoutlink:Pink}