RECENZE: The Unholy Preachers nabízejí dirty rock'n'roll v nejčistší podobě

Vydáno 13.09.2012 | autor: redakce

The Unholy Preachers nejsou žádná banda nazdárků. Naopak, je to pěkně zkaženej gang starejch pardálů, kteří už to táhli po světě s kapelama, jako jsou třeba Phantoms On Fire, Electrick Mann nebo Nežfaleš.

RECENZE: The Unholy Preachers nabízejí dirty rock'n'roll v nejčistší podobě RECENZE: The Unholy Preachers nabízejí dirty rock'n'roll v nejčistší podobě


unholy front coverTHE UNHOLY PREACHERS
TROUBLEMAKERS
DIY
10 trax / 30:48 min.

Svou první pořádnou nahrávku servírují po více než dvou letech od svého vzniku a hádám, že nejeden příznivec těchhle bezvěrců se dal na modlení, aby se konečně dlouho avizovaná deska dostala na světlo boží. Konečně se tak stalo, takže nakopněme s kolouškem jeho pekelný stroj, jízda začíná!

Hned úvodní kytarový riff dává jasně tušit, že nás čeká půlhodina dirty rock'n'rollu v jeho nejčistší podobě. Singl This is War jako otvírák funguje bezvadně, protože svou přímočarostí a nasraností nastíní všem nezasvěceným, na co že se to mají připravit. Následující Drop the Knife trochu zvolní a nabídne jednoho z hostů, a to Honzu Němečka z brněnských Bombs from Heaven. Ten tak vlastně oplatil hostování frontmanovi Preachers Holáčovi, který se taky mihnul na jejich letošní prvotině. Refrén je super, ale je to nic v porovnání s následující a zároveň titulní Troublemakers. Pro mě jeden z vrcholů alba. Rychlá pecka, která si bere to nejlepší z Turbonegro i Motörhead, ale umí nabídnout i melodický bridge.

Následující Captain Readysoul mi uvízla v hlavě z koncertů. Přenese nás do středního tempa a je to song tipu „podupáváš si nohou a nevyliješ si pivo." Závěr dává krásně vyniknout hostujícím klávesám. Děvka z Mnichova je pěkně drzá a její uhuu uhuu nutí člověka nasadit fistuli a zpívat s kapelou. I tenhle song patří v kontextu alba k tomu nejlepšímu. Hidden in Heaven, Hidden in Hell jsem naopak zatím na chuť příliš nepřišel a při následující Preachers by si jeden chtěl říct, že už má holt asi to nejlepší, co může tahle placka nabídnout, za sebou. Ale není tomu tak. Po Lost My Mace s ženským vokálem od Maggie z Marshmallows příchází druhý vrchol alba – I'll Take My Honour Back. To je přece slogan jak víno (sorry, vlastně jak vizour)! Melodická halekačka přesně podle mýho gusta od úvodní kytarové vyhrávky až po závěrečné sbory. Finále už obstará jen cover legendárních Black Flag a koloušek na mašině je v cíli. Co se týče zvuku, nebudu si tu hrát na experta, ale je naprosto jasný, že ten je přesně takovej, jakej má tahle muzika mít.

The Unholy Preachers nabízejí desku, která i přes žánrovou ortodoxnost nestihne nudit a ani na chvilku jí nespadne řemen. A i když bude těžiště týhle party vždycky na pódiu v klubu, kterej smrdí chlastem, vypořádala se s klasickým problémem „jak přenést koncertní energii kapely na nahrávku" rozhodně se ctí. Svůj podíl na tom určitě má jak mistr zvuku Tomáš Koula, tak producent Krlesh. Kdo si chce užít ještě o trochu víc srandy, nechť vyrazí na živou show týhle party, komu stačí jen hodně solidní rock'n'rollová deska a panák v teple domova, ten nemůže zvolit líp!

BEST TRAX: Troublemakers, I´ll take my Honour Back, This is a War
ZKUS TAKY: Turbonegro - Apocalypse Dudes, Electric Frankenstein - How to Make a Monster, Mondo Generator - Drug Problem that Never Existed

text: Radek Šedivý

6/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít