LIVE: Serj Tankian přivezl politiku i System of a Down

Zatímco z reprobeden hřmělo Cavalerovo "War for territory", obdobný boj o malé osobní teritorium probíhal také na ploše. Že sál praskal ve švech, ale nebylo - ani přes vyšší cenu vstupenky - velké překvapení. Vždyť Američan s arménskými kořeny nechal v Česku skvělý dojem už před dvěma lety v Incheba Areně a podobně i další dva roky předtím v Ostravě. K pamětníkům navíc tentokrát přibyl ještě zástup těch, kteří po Harakiri konečně pochopili, že Tankian není jen "ten zpěvák ze System of a Down", ale svébytný a všestranný umělec.

Svérázný agitátor, to je Serj Tankian je v první řadě. A že je pro něj hudba pouze hudbou a že se jejím prostřednictvím nesnaží nikoho ovlivňovat, jak tvrdil o pár hodin dřív ve své šatně při rozhovoru? To by mu po několika prvních skladbách nevěřila ani místní šatnářka. Sdělení hlubšího rázu provázelo v podstatě každou skladbu: u stejnojmenné Harakiri výmluvně převyprávěl celou metaforu, neboli příběh z roku 2009, kdy ho vyděsilo nebývalé množství uhynulých ryb a ptáků. V The Unthinking Majority pak projevil přání změnit všechny "unthinking people" na "thinking people", jindy zase plamenně vykřikoval, jak touží po spravedlnosti pro všechny.

Zatímco u mnohých partiček působí podobná gesta spíš směšně, Tankianovi jste mohli věřit každé slovo. Ostatně o jeho všelijakém aktivistickém působení by se daly psát disertační práce. Stejně přirozeně působil i jeho projev na pódiu. Na začátku se sice párkrát zašklebil - snad pro optiku fotografů - jinak se ale všem výstřednostem vyhnul. Žádná tradiční rocková gesta, oblečen "v civilu", stejně civilně působící i jeho doprovodná pětičlenná kapela a až na plátno v pozadí civilní vlastně i celá stage.

O co méně dal Tankian do vizuální prezentace, o to víc se soustředil na zpěv. Jeho vokál sice na sólovkách nedosahuje takového výrazového rozsahu jako u jeho domovské partičky, avšak naléhavosti má v hlase i na sólové dráze dostatek. Zdaleka nejlépe vyzněl ve skladbě Baby, jejíž úvod si vystřihl sám, jen ve vlastním doprovodu akustické kytary. Jeho charisma byla v tu chvíli plná poslední spára v Lucerně.

Zazněl téměř celý debut Elect The Dead a dobrá polovina zmíněné novinky, další a další hesla a vedle dynamicky proměnlivých skladeb také několik přímočařejších vypalovaček (Figure It Out a Cornucopia) nebo lehce orientálně laděná Ching Chime. Chvíle, v níž od začátku všichni tak trochu doufali, si Serj nechal až na úplný závěr. Aerials. Tečka!

P.S. Rozhovor se Serjem Tankianem očekávejte na iReportu v nejbližších dnech.

text: Petr Adámek, foto: Leoš Horký