RECENZE: Boris Carloff na The Escapist překypuje nápady

BORIS CARLOFF
The Escapist
Championship Music
10 trax / 40:08

Deska stojí a padá s přehršlem Borisových nápadů - nepočítáme-li Dikolsonovo dílko The Bear Is Sleeping Now, už dlouho se na české scéně neobjevilo nic tak propracovaného. Právě Dikolsona Carloffův The Escapist hodně evokuje. Po poslechu se přestanete ptát, co mu na té desce trvalo tak dlouho, že nemohla vyjít už před dvěma lety. Prostě vážně nemohla. Každý nápad potřebuje čas na uležení a když jich je hodně, ten čas se logicky prodlouží. A tady jich je věru hodně. Nedělejme z Carloffa českého Mozarta, při poslechu ovšem přes momentální pocit, že už všechno proběhlo, několikrát narazíte na něco nečekaného, zvukovou finesu či naprostý zvrat.

Zvuk desky netřeba hodnotit, Carloff si s výchovou svého dítka dal záležet a každý track je absolutně dotažený. Skladby jako takové však kvalitativně poměrně značně oscilují. Na albu jsou skladby jako In My Lonely Room nebo Take Me Higher, které jsou hitem na první dobrou a nezbývá než doufat, že jejich hitovost zasáhne dál, než do vysílací místnosti Radia 1. Příjemné na těchto dvou je, že už na první poslech je v nich zjevný fundus celé moderní hudby, tedy píseň. Sloka, refrén, žádná zbytečná onanie. Přesto však Carloff ani za mák neslkouzává k naivnímu rádiovému mainstreamu.

Zmíněná In My Lonely Room je zároveň jasným vrcholem alba. Protipólem jsou však skladby jako například The Mist, kde se ona píseň schová za tolik vrstev nápadů, zvuků a aranží, že zcela přestává být zjevná. Někde mezi těmito dvěma skupinami leží singlová Falling, ke které sice Carloff natočil krásný klip, ale osobně se nemůžu zbavit pocitu, že singlem měl být jiný track. Po několika posleších se sice pocit zoufalství z hledání písně u všech skladeb druhé jmenované kategorie smazával, ale pachuť z jeho prvotního nabytí zůstává.

Carloff natočil dobrou desku, která vlastně nemá konkurenci, doslova, protože si razí svojí vlastní cestu. Nebude muset bojovat o přízeň mezi fanoušky žánru, protože není nijak žánrová. Je to umělecká nahrávka (díky za tento fakt), kterých je dnes pomálu a asi k nim tak nějak patří, že některé umělcovy záměry zůstanou nepochopeny. Ovšem pro potřeby popu (i toho "chytrého"), kam by se Carloff rád zařadil, platí, že méně je někdy více.

BEST TRAX: In My Lonely Room, Take Me Higher
ZKUS TAKY: Dikolson - The Bear Is Sleeping Now, Floex - Zorya, Kuedo - Severant

text: Martyn Starý
5/7