LIVE: Miro Žbirka slavil 60. Blahopřáli David Koller i plná hala

MIRO ŽBIRKA, BACKWARDS
O2 Arena, Praha
8. 11. 2012

Když si Miro Žbirka vybíral koncertní prostor pro oslavu svých šedesátin, jeho největší starost prý směřovala k velikosti pódia. Poskládat na jednu stage symfonický orchestr o více než padesáti lidech a k tomu ještě svoji kapelu asi není jen tak. Ovšem podařilo se to přesně před rokem v Opeře a povedlo se i tentokrát v O2 Areně. Nutno ovšem říct, že Žbirkova doprovodná kapela působila mačkajíc se takříkajíc na pětníku v rohu pódia trochu legračně.

















Generace dětí normalizace, jichž byla plná hala, se naštěstí mačkat nemusela. Rozestavěné židle na hlavní ploše slibovaly dostatek komfortu a stejně jako na bočních tribunách jich zůstalo neobsazeno jen minimum - tak moc je v Česku Meky populární. Ve velmi uvolněné a vzdušné atmosféře, již častým žertováním provětrával sám protagonista, však publikum nechtělo zůstat jen v roli pasivního pozorovatele: zatímco Miro daroval plné hale Biely kvet, vydaly se dvě dámy přes celou plochu až k pódiu, aby svému idolu darovaly biely kvet v jeho fyzické podobě. Přestože je nakonec zastavila ochranka v čiernom, šlo o velmi milé gesto. A co teprve překřikovaná mezi publikem a Janou Kirschner! Ta si na pódium přišla zazpívat Hapkovu Vidoucí ale neviděná (rozuměj typickou "hapkovinu"), načež se po zmínění autorova jména z publika hrdě ozvalo: "Ten je náš!" - "A Meky je zase náš," kontrovala zpěvačka a následně dodala, přeci jen přesněji, : "On je náš i váš."

Někdejší slovenská slavice nebyla zdaleka jediným překvapením na pódiu. Objevil se někdejší Žbirkův spoluhráč z kapely Modus Laco Lučenič (s vizáží "Kay Buriánek + 30 let"). V notně ohraném duetu Čo bolí to prebolí si pak zazpívala Martha. Vůbec největší prostor však dostal David Koller. Se Žbirkovým vtipným přizvukováním "Sex je náš" zabrnkal nesmrtelný kousek Černí andělé a svůj nejslavnější sólový zářez Chci zas v tobě spát. Pokud o tom nevíte, Koller si nedávno na unikátní akci Slet bubeníků vystřihnul z repertoáru Lucie jiné dva songy. Takže Davide, samotnému by ti to docela šlo, tak co už konečně zavolat Kodymovi a ostatním...?

Podívejte se na fotoreport z koncertu Mira Žbirky

O co horší vkus má Miro posledních čtyřicet let při vybírání brýlových obrouček, o to lepší ho měl u vybírání skladeb pro tento večer. Zazněla většina zásadních kousků jako V slepých uličkách, Zažni, Prvá, 22 dní nebo Atlantida. Kromě autorských skladeb  nezapomněl Meky ani na svoji nehynoucí lásku k Beatles (ostatně letos v létě si k nim ve studiu Abbey Road přičichl opravdu zblízka) a O2 Arenou se rozezněly All You Need Is Love a Hey Jude. Mimochodem, o první nálož brouků se toho večera postarali už předskakující Backwards, velmi to povedený Beatles Revival.

Kombinace skvěle pracujícího symfonického orchestru, příjemné atmosféry a Mirova milého vtipkování udělala z dvouhodinovky "vlastně docela obyčejných písniček" něco víc. Opakované standing ovation pak sice působilo lehce pateticky, ovšem rozhodně ne nezaslouženě.



text: Petr Adámek, foto: Veronika Matějková