LIVE: Diana Krall vládla Pakulu jako královna Večernice

DIANA KRALL
Kongresové centrum, Praha
12. 11. 2012

Jedno z nejvkusnějších pódií, které kdy v Kongresovém centru stálo, bylo orámováno malými světýlky a přesně naplňovalo představu o americké vánoční výzdobě. V rohu byl srpek měsíce a různě v prostoru bylo zavěšeno několik hvězdiček. Ta nejzářivější však seděla u piana a měla blond vlasy a černé oblečení. Černou barvu měly i šaty všech muzikantů. Kanaďanka si dala nadmíru záležet na tom, aby zraky diváků byly omámeny krásou hned od začátku. Retro dojem dotvářely i další rekvizity, jako staré šantánové pianino, které zpěvačka na chvíli i využila, a starodávný gramofon, jenž pianistce, jak se sama zmínila, nahrazuje iPod.

Podívejte se na fotoreport z koncertu Diany Krall

Největší efekt však vyvolalo obří plátno, na kterém se objevovaly vybrané statické fotografie nebo filmové sekvence. Častokrát se tak diváka zhostil pocit, že se ocitl v biografu v první polovině dvacátého století a zrovna hrají nějaký němý film. Film, o jehož hudební doprovod se starají již zmíněná zpěvačka a pianistka, bubeník Jay Bellerose, kontrabasista Dennis Crouch, kytarista Aram Balakian, hráč na akordeon Patrick Warren a výtečný houslista Stuart Duncan, který ze svého nástroje vyluzoval nevídané zvuky. Zvláště on na sebe upoutal pozornost nejčastěji a nejvíckrát se dočkal odměny v podobě potlesku.

















Diana do repertoáru zařadila především skladby z posledního alba Glad Rag Doll. Paradoxně začala posledním trackem z desky When the Curtain Comes Down. Tu následovala pro změnu otevírací píseň We Just Could't Say Goodbye, ale v průběhu večera zazněly i There Ain't No Sweet Man That's Worth the Salt of My Tears, Just Like a Butterfly That's Caught in the Rain, Glad Rag Doll, Let It Rain, Lonely Avenue a na závěr ukolébavka Prairie Lullaby. Klidnější atmosféru příjemně nebourala rytmicky výrazná Temptation od Toma Waitse. Posluchače drsně pohladily písně Nata Kinga Colea Boulevard of Broken Dreams a On The Sunny Side of the Street. Atmosféru černobílých filmů zase podpořila skladba z filmu Někdo to rád horké Runnin' Wild.

Uprostřed téměř dvouhodinového představení se muzikanti na chvíli vzdálili do backstage a zpěvačka usedla k šantánovému pianinu, aby zahrála Glad Rag Doll. V této fázi koncertu byla neujpovídanější a nejvtipnější. Neodpustila si okomentovat fotografii projektovanou za jejími zády. Na plátně se u piána krčila modelka oděná pouze ve spodním prádle...

Diana Krall nehrála v Praze poprvé. Návštěvu v neútulném Kongresáku si zopakovala po třech letech. Přesto - ať už hraje kdekoliv - dokáže lidskou mysl odpoutat do míst, které mají se současnou dobou pramálo společného. Včera jsme se nejčastěji dostali do 20. a 30. let minulého století, avšak zároveň to byla cesta do vesmíru, ve kterém to kanadské Večernici (tou českou zůstává herečka Libuše Šafránková) nesmírně slušelo a ladilo.



text: Daniel Maršalík, foto: Petr Lukšíček