LIVE: Two Door Cinema Club - na desce skvělí, naživo průměrní

TWO DOOR CINEMA CLUB, DOG IS DEAD, THE 1975
Lucerna Music Bar, Praha
26. 2. 2013

Tak už to bývá, když do pražského Lucerna Music Baru dorazí z ostrovů něco aktuálního: facebooková událost koncertu už několik dní předem přetéká zoufalými nářky a prosbami o lístek a v den akce se šňůra čekajících lidí táhne až na Václavák (tentokrát výjimečně na druhou stranu, tedy až ke KFC). Šatnářky nestíhají, ramínka docházejí a fronta na pánské záchody se může chvílemi směle poměřovat s frontou na dámy.

Hlavní zásluhu na tom, že se tento již klasický scénář opakoval i v případě Two Door Cinema Club, má zejména jejich tři roky starý debut Tourist History s následným přispěním festivalu Rock for People, jenž je před půl rokem poprvé dovezl do Česka. Na druhou stranu - vzhledem ke kadenci, jakou britská scéna chrlí jeden indie objev za druhým a s přihlédnutím k vrtkavosti a přelétavosti publika, už u nás TDCC v budoucnu žádný další sold out koncert zažít nemusejí.

• RECENZE: Světlo Two Door Cinema Club září stále jasněji

Zpátky do přítomnosti. Severoirská sestava přijela do Prahy s vědomím, že už tu o přízeň výrazně bojovat nemusí a podle toho se prezentovala i na pódiu. Během svého setu působili lehce znuděně, snad až nepřítomně. Za hvězdy byli tentokrát fanoušci a to už ve chvíli, kdy frontman druhých předskokanů Dog is Dead zahlásil do sálu "Let me see you jump" a zaplněný Lucerna Music Baru se na povel okamžitě rozskákal jako jeden muž.

Vděčné a natěšené publikum nadšeně přijalo hned první kousek setu Sleep Alone z druhé desky Beacon, na níž navázaly ozkoušené vypalovačky Undercover Martyn, Do You Want It All? a This Is The Life. Zejména posledně zmíněná, patrně vůbec nejlepší skladba, kterou kdy TDCC napsali, jasně ukázala jejich nejsilnější zbraně: hravost, radost, ohromný cit pro melodii a zejména signifikantní zvonivě-kvílivý zvuk sólové kytary.

















Zatímco na debutu je všeho vyřčeného až po okraj, albová dvojka v tomto ohledu trochu ztrácí. Sam Halliday se sice s kytarou mazlí podobně jako na debutu, vytratila se však jakási bezstarostná lehkost projevu a tah na bránu. I tak stále jde o nadprůměrný materiál a trio Alex Trimble - Sam Halliday - Kevin Baird doplněné bubeníkem Benjaminem Thompsonem se tak na pódiu ani příliš nenadřeli – skladby fungovaly samy o sobě a převážně mladé osazenstvo klubu se zrzouna Alexe a jeho bandy nemohlo nabažit. Nutno také zmínit perfektní světla – skoro se zdálo, jako by Two Door Cinema Club přivezli osvětlení pro venkovní festivalovou scénu. O to větší škoda, že do kamionu nepřibalili i festivalový projev...

Jestli jsou Two Door Cinema Club rychlokvaškami k rychlé spotřebě nebo zbožím s dlouhou trvanlivostí, se ukáže až časem. Pravdou však zůstává, že jejich klubový koncert toho oproti poslechu studiových nahrávek příliš navíc nenabídnul.

text: Petr Adámek, foto: PetrKlapper.com