RECENZE: Nil se i nadále drží mimo koryto domácího showbusinessu

Vydáno 26.03.2013 | autor: redakce

Kdyby existoval nějaký žebříček nejlepších kapel, které z různých příčin více nepronikly do obecného povědomí, Nil v čele s výbornou zpěvačkou Hankou Kosnovskou by v něm stáli hodně vysoko. Jistě, tahle parta nerýsuje žádné nové hudební obzory, spíše pečlivě opisuje z bohaté rockové historie, ale dělá to tak, jak to cítí. A navíc moc dobře.

RECENZE: Nil se i nadále drží mimo koryto domácího showbusinessu RECENZE: Nil se i nadále drží mimo koryto domácího showbusinessu


nil_touchoftongueNIL

THE VELVET TOUCH OF TONGUE
4KRec
11 trax / 50:09

Hlavní devízou třetího studiového alba čtveřice Nil v jejich desetileté historii, na jehož vzniku se částečně podílel i americký hudebník a producent Steve Walsh, je jeho přímočarost a nevyumělkovanost. A pochopitelně Hanka Kosnovská, svérázný talent, který na komerčních televizích asi nenajdete. Na tuhle výraznou interpretku a textařku rozhodně neplatí omšelé "dlouhé vlasy, krátký rozum", a když o sobě sama tvrdí, že je pro hudební business nepoužitelná, musíme jí dát - v dobrém slova smyslu - za pravdu.

The Velvet Touch of Tongue je našlápnuté hned od prvních tónů úvodního tracku Ugly, Silly, Nasty, Queen Of Make Believe a každý milovník řízného rocku musí nutně zpozornět. Výborný zpěv, výrazné refrény a suverénní angličtina - to jsou základní prvky charakterizující album. Hudebníci moudře nechávají vyniknout vokalistku (Fated Soul), chvílemi pak posluchači dopřejí oddech u pomalejších skladeb jako A Curse On You nebo The Jaws Of Sickness s hostujícím klávesistou Radimem Sychrou. Druhou jmenovanou píseň Nil nabízí jako singl. Věřit, že tuhle hypnoticky působící parádu uslyšíme z věřejnoprávního rozhlasu, je však stejně pošetilé, jako vložit v současné době své úspory do kyperské banky.

Na ploše padesáti minut nabízí The Velvet Touch Of Tongue poměrně pestrou ukázku rockové muziky, v níž nechybí výrazné kytarové riffy (B.A.S.S., From Nothing), něco rozvernosti na jinak poměrně temném albu (Loyalty) ani změny nálad od baladického úvodu po dramatičnost a naléhavost v dravém závěru (Mrs. Blame And Disgrace). Poklidná atmosféra závěrečné Numb For A While pak dokazuje umění Nilu nejen vyluzovat tóny, ale hlavně vytvářet jiskřící náladu.

Mimochodem, chrismatická Kosnovská, která se za hudbou svého srdce přestěhovala z Trutnova do České Třebové, ve mně vzbudila důvěru, už když jsem jako člen poroty před osmi lety sledoval cestu Nil do finále soutěže Coca-Cola Popstar. Buďme rádi, že se ani ona ani "její kluci" nenechali zavést do úzkého koryta tuzemského showbusinessu a dál nenápadně podemílají břehy obecného vkusu diktovaného televizními soutěžemi a playlisty většiny rádií. {vypnoutlink:Queen,Believe,Air}

BEST TRAX: The Jaws Of Sickness, B.A.S.S., Numb For A While
ZKUS TAKY: Die Happy - Red Box, Guano Apes - Bel Air, Dying Passion - Amplify

Roman Jireš
5/7

0,00

čtenáři

hlasuj
zavřít